V kamenných zdech hradu Buchlov se vedle středověkých zbraní a šlechtických interiérů nachází také egyptská mumie ženy jménem Nefersobek. Je uložená v cedrovém sarkofágu a patří k nejpozoruhodnějším exponátům celého areálu. Právě spojení moravské pevnosti s dávným Egyptem dává návštěvě Buchlova neobvyklý rozměr.
Výzkum mumie pokračuje ve spolupráci s českými egyptology od roku 2003. Moderní zobrazovací a analytické metody pomohly opravit starší předpoklad, že jde o muže, a současný odborný výklad ji identifikuje jako ženu. Další výsledky dlouhodobého výzkumu byly veřejnosti představeny 30. května 2026. Na jejich interpretaci se podílely egyptologie, archeologie, antropologie, historie i přírodní vědy. Hradní materiály uvádějí stáří mumie přibližně dva tisíce let, zatímco starší podklady ji kladou do závěru pozdní doby egyptských dějin.
Královská pevnost nad Chřiby
Počátky Buchlova sahají do první poloviny 13. století. Český král jej nechal vybudovat jako strategickou obrannou pevnost i správní centrum s vlastní soudní pravomocí a loveckým právem. První písemná zpráva pochází z roku 1300, samotné hradní jádro je však starší.
Nejstarší podobu tvořily obranné věže, palác, obytný mázhaus a kaple. Raně gotická kaple vznikla pravděpodobně v 80. letech 13. století, za vlády Přemysla Otakara II. Hrad zůstal přibližně do poloviny 16. století v královském majetku, i když býval zastavován šlechtickým rodům. V roce 1520 přešel do soukromých rukou. Mezi jeho majitele patřili například Cimburkové, Žerotínové, Zástřizlové, Petřvaldští z Petřvaldu a později Berchtoldové.
Dnešní Buchlov proto není pouze strohou gotickou pevností. Pozdně gotickou reprezentaci připomíná Velký rytířský sál, renesanční éra se propsala do místností Zástřizlů a baroko přineslo pohodlnější bydlení i reprezentativní interiéry. Prohlídková trasa vede také do zbrojnice, černé kuchyně s pozdně románským obloukem, barokní knihovny, kaple nebo pracovny Bedřicha Berchtolda.
Berchtoldové a sbírky z celého světa
Rod Berchtoldů proměnil Buchlov v místo, kde se vedle rodové historie uchovávají také přírodovědné, etnografické a egyptologické sbírky. Zájem šlechtických majitelů o cestování, vědu a poznávání světa je patrný z celé expozice. Mumie Nefersobek tak nepůsobí jako náhodná kuriozita, ale jako součást širšího sběratelského příběhu hradu.
Nejrozsáhlejší okruh Buchlov v proměnách času spojuje všechny tyto vrstvy. Zahrnuje gotické i barokní prostory, rodinné muzeum Berchtoldů, přírodovědné sbírky, egyptologickou expozici a výstup na výhledovou věž. Cesta vzhůru vede dvěma točitými schodišti a čítá 344 schodů, odměnou je pohled do krajiny Chřibů.
Černá paní, Lípa neviny a pokoj mrtvých
Buchlov má vedle doložených dějin také výraznou vrstvu místních pověstí. K nejznámějším patří příběh Lípy neviny. Podle tradice ji Jindřich Prakšický ze Zástřizl zasadil kořeny vzhůru, aby dokázal svou nevinu. Strom se měl navzdory všemu zazelenat. Pověst je součástí hradního vyprávění, nikoli ověřeným historickým dokladem.
S Černou paní se spojuje tragická smrt Jindřicha Prakšického v roce 1582. Podle historických zpráv byl nalezen mrtvý v okolí Smraďavky, probodený vlastním kordem. Lidová tradice pak z jeho manželky Kateřiny Rájecké z Mírova vytvořila jednu z podob Černé paní, která se má zjevovat v pokoji mrtvých nebo v hradní kapli. Jiná verze pověsti tuto roli připisuje služce. Tajemná atmosféra tak doprovází návštěvu, ale jednotlivé příběhy je třeba chápat jako folklor.
Výlet na hrad i do okolí
Buchlov stojí v nadmořské výšce přibližně 540 metrů a spolu s Holým kopcem a vrchem Modla vytváří výrazné chřibské trojvrší. Od Buchlovic je vzdálen asi šest kilometrů, z města vede k hradu žlutá turistická značka a pěší cesta trvá přibližně 45 minut. Autem se přijíždí po komunikaci navazující na silnici E50, parkoviště leží zhruba tři kilometry pod hradem.
Za návštěvu stojí také kaple sv. Barbory na vrchu Modla, vzdálená asi 1,5 kilometru. Barokní stavba slouží jako rodinná hrobka Petřvaldů a Berchtoldů a v sezoně bývá přístupná v samostatném okruhu. Výlet lze prodloužit naučnou stezkou Okolo Buchlova, případně pokračovat k zámku Buchlovice, na Velehrad, do Archeoskanzenu Modrá nebo k rozhlednám Brdo a Salaš.
Hrad je národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu. Otevírací doba i ceny prohlídek se během sezony mění, proto je před cestou dobré ověřit aktuální provoz. Počítat je třeba s průvodcovskými trasami, omezenou kapacitou a řadou historických schodů. Právě v jejich kombinaci s výhledem, sbírkami a příběhy však spočívá kouzlo Buchlova: na jednom místě tu lze číst dějiny Moravy, objevovat svět Berchtoldů a nechat prostor i tajemstvím, která se nikdy nepodařilo zcela umlčet.