Velká skála, Malá skála, úzká puklina s jeskyní a stopy někdejší těžby kamene. Budačina patří k místům, kde se na malém prostoru potkává geologie, historie i současný pohyb v přírodě. Přírodní památka leží ve východní části Chřibů, v závěru Kudlovické doliny, a její skalní útvary vznikly dlouhodobým zvětráváním pískovcovo-slepencových vrstev.
Skály, které vytvořila voda a čas
Chráněné území má podle aktuálních údajů rozlohu 8,1378 hektaru a poprvé bylo vyhlášeno v roce 1966. Dnes zahrnuje skupinu pískovcových skal, malou jeskyni i opuštěný lom v dolní části lokality. Původně přitom ochrana pokrývala výrazně menší území; na dnešní přírodní památku se Budačina rozšířila v roce 1997.
Nejvýraznější skalní útvar, Velká skála, dosahuje výšky přibližně dvanácti metrů. Spolu s nedalekou Malou skálou vytváří členitý celek plný převisů, výklenků, říms a komínů. Na povrchu pískovce lze pozorovat také voštiny a tafone, tedy drobné i větší dutiny vzniklé nestejnoměrným zvětráváním horniny. Geologicky zdejší skály náležejí k horninám magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat.
Ve Velké skále se ukrývá asi pět metrů dlouhá puklinová jeskyně. Nejde o jeskyni s prohlídkovou trasou ani o klasickou podzemní atrakci, ale o přirozený útvar, který dobře dokládá, jak se v pískovcových horninách mohou rozevírat pukliny a vytvářet drobné dutiny. Právě proto má Budačina význam nejen pro turisty, ale i z přírodovědného hlediska.
Výlet s historickou stopou
Skalní soutěska mezi Velkou a Malou skálou připomíná Antonína Rozsypala. Bronzová pamětní deska, umístěná na skále v roce 1946, odkazuje na člověka spojeného s nedalekou lesní osadou i s protinacistickým odbojem. Rozsypal byl zároveň propagátorem tábornického hnutí a podporoval pobyt mladých lidí v přírodě.
Někdejší lesní osada Habeš se později označovala jako Rozsypalova lesní osada. Dnes po ní zůstaly jen fragmenty, přesto její příběh dodává výletu další rozměr. Budačina tak není pouze zastávkou u zajímavých skal, ale také místem, kde se dá v krajině číst kus regionální historie.
S okolím se pojí rovněž vyprávění o tom, že se ve zdejších skalách ukrývali zbojníci Ondráš a Juráš. Jde o tradovanou pověst, nikoli o doložený historický fakt. Podobné příběhy však ke skalním zákoutím přirozeně patří a pomáhají vysvětlit, proč podobná místa po generace přitahovala pozornost lidí.
Krátké lezecké cesty v chřibském pískovci
Budačina je známá také jako lezecká oblast. Zdejší skály nabízejí kratší cesty, jejichž charakter ovlivňuje ostrý a členitý pískovec. Podle dostupných popisů se délka cest pohybuje přibližně od čtyř do patnácti metrů a najdou se zde technické úseky i obtížnější varianty boulderového rázu.
Podmínky lezení se mohou měnit a informace o jednotlivých cestách nemusí být trvalé. Před výstupem je proto vhodné ověřit aktuální stav a pravidla v databázi Českého horolezeckého svazu a respektovat režim přírodní památky. To, že je lokalita známá mezi lezci, neznamená automatické povolení pohybu a lezení na všech skalách.
Jak se k Budačině vydat
Nejčastěji se k lokalitě přichází po zeleně značené turistické trase od silnice mezi Kudlovicemi a Kostelany. Budačina leží v nadmořské výšce přibližně 315 až 375 metrů a je vhodná především pro kratší výlet za skalními útvary, geologickými zajímavostmi a pamětní deskou.
Přestože se jako výchozí místo často uvádějí Kudlovice a lokalita se nachází v Kudlovické dolině, administrativně náleží do katastrálního území obce Halenkovice ve Zlínském kraji. Přírodní památka nemá klasické návštěvnické zázemí ani jednoznačnou poštovní adresu. Pro plánování cesty je proto praktičtější turistická mapa a konkrétní mapový bod než hledání adresy. Na místě se vyplatí chovat ohleduplně, nevstupovat do míst mimo značené trasy bez důvodu a ponechat skalní útvary i jejich okolí co nejvíce v klidu.