Na první pohled může Sklepisko působit jako obyčejný lesní vrch u Košíků. Kdo se ale pozorně dívá, objeví v terénu pozůstatky dávného opevnění. Právě tady se podle místní pověsti ukrývá také poklad spojený s velehradskými cisterciáky. Cestu k němu měl označovat kámen připomínající psí hlavu. Nikdo však dosud spolehlivě neprokázal, že kámen skutečně existoval, natož že pod ním čeká ukrytý poklad.
V lese jsou patrné valy i příkop
Sklepisko leží severně od Košíků, mezi obcí a Kudlovskou dolinou. Lokalita se nachází na ostrožně nad údolím Kudlovického potoka a dnes je téměř celá ukrytá v lese. Její hlavní zajímavostí nejsou zachované zdi ani věže, ale čitelné terénní tvary.
Obvod hradiska vymezuje hlinitokamenitý val, který místy dosahuje výšky kolem dvou metrů. Na severovýchodní straně se dochoval také široký příkop. Jižní, přístupnější část opevnění podle odborného popisu narušují dva vstupy. Hradisko mělo nepravidelně oválný půdorys přibližně 100 krát 150 metrů a zabíralo asi dva hektary. Obecní údaje uvádějí obvod opevnění přes jeden kilometr a příkop široký zhruba osm až dvanáct metrů; rozdíl souvisí zřejmě s odlišným způsobem měření.
Datování místa není definitivně uzavřené. Obec Sklepisko spojuje s raně středověkým, pravděpodobně velkomoravským osídlením a připouští, že mohlo sloužit i v 11. a 12. století. Rozsáhlý archeologický výzkum však lokalita podle dostupných údajů dosud nezažila. Jisté tedy je především to, co lze v lese pozorovat: val, příkop a tvar někdejšího opevněného areálu.
Jantarová cesta i nejistý účel hradiska
Místní výklad spojuje hradisko s dávnou obchodní trasou, někdy označovanou jako jantarová cesta. Podle této představy mohlo Sklepisko kontrolovat pohyb údolím a poskytovat výhodné místo k pozorování okolí. Jde však o hypotézu a místní interpretaci, nikoli o bezpečně doloženou funkci potvrzenou konkrétními nálezy.
Samotný název Sklepisko či Sklepiska svádí k představě podzemních prostor. V terénu mohou některé propadliny připomínat sklepy, odborné popisy však potvrzují zejména nadzemní val a příkop. Neexistuje ověřený důkaz o dochovaných chodbách, sklepeních ani dutinách plných cenností.
Pověst o pokladu z Velehradu
Nejbarvitější část příběhu se váže k nedalekému Velehradu. Cisterciácký klášter tam vznikl na počátku 13. století a první řeholníci z Plas přišli podle obecních údajů roku 1205. Klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1228. Za vlády Josefa II. byl klášter 27. září 1784 zrušen.
Právě s touto událostí lidové vyprávění spojuje ukrytí části klášterního majetku na Sklepisku. Orientačním bodem měl být kámen ve tvaru psí hlavy. Podle jedné verze jej kolem roku 1936 hledali cisterciáci z Maďarska, kteří měli k dispozici plán, ale bez úspěchu. Pověst dále vypráví o sondách zadávaných arcibiskupskou lesní správou, o cihlách v zemi a místech, kde půda údajně duněla jako nad sklepením. Ani tyto zprávy ale nemají archeologické potvrzení.
Folklorní obraz Sklepiska doplňují další motivy: o půlnoci tu má nad pokladem rozkvést bílé kvítí nebo se objevit černá slepice s kuřaty, která v noci zahrabává to, co hledači přes den vykopali. Tyto příběhy patří k atmosféře místa, nikoli k doloženým dějinám. Zájem o legendu znovu připomněla také rozhlasová reportáž věnovaná Sklepisku, odvysílaná v prosinci 2024.
Výlet za historií ukrytou v terénu
Sklepisko je volně přístupné a v okolí vrcholu vede červená turistická trasa. Výlet je třeba chápat spíše jako procházku lesní archeologickou lokalitou než jako návštěvu upravené památky. Na místě nejsou podle dostupných informací návštěvnické služby ani průvodcovský režim, proto se hodí aktuální turistická mapa a pozorné sledování terénu.
V blízkosti vrcholu stojí výklenková kaple datovaná do roku 1860, která byla podle turistických údajů renovována v roce 2021. Přibližně 250 metrů severně pod vrcholem se nachází studánka Hontovice a východně od lokality je uváděn svatý obrázek. Jejich současný stav se může měnit.
Největší hodnotou Sklepiska je možnost číst minulost přímo z krajiny. Stačí obejít val, najít příkop a představit si, jak důležitou roli mohl opevněný vrch kdysi hrát. Do valů se přitom nepatří kopat ani hledat poklad. Pokud návštěvník narazí na podezřelý předmět, měl by jej ponechat na místě a oznámit nález muzeu nebo archeologům.