Čertův hrádek u Olomučan není zříceninou, která by návštěvníka vítala vysokými zdmi nebo zachovanými palácovými místnostmi. Jeho kouzlo spočívá jinde. Na ostrožně nad údolím Svitavy se dochovala především hradní dispozice otisknutá v terénu: hluboké příkopy, valy, kamenité náspy a jen nepatrné zbytky zdiva. Kdo se naučí tyto stopy číst, může si z nich představit podobu kdysi důležitého středověkého sídla.
Hrad Olomučany ukrytý v lesním terénu
Oficiálně se lokalita označuje jako hrad Olomučany. Název Čertův hrádek vznikl později v lidovém prostředí a odkazuje k pověsti, která se k místu váže. Zřícenina leží v katastru obce Olomučany v okrese Blansko, západně od obce, v kopcovité krajině na okraji Moravského krasu.
Hrad měl dvojdílnou podobu. Přední část oddělovala od zadní hradba, v níž se pravděpodobně nacházela věž. Dnes ji připomíná především kuželovitý pahorek s rozptýlenými kameny. Zadní část měla lichoběžníkový půdorys přibližně 41 krát 31 metrů. Na jejím konci stál palác, jehož vnější zdi dosahovaly síly asi 2,3 metru. Zajímavostí je jeho nezvykle zalomený půdorys, který patří k nejčitelnějším stopám někdejší zástavby.
Obranný systém doplňovaly mohutné příkopy. Hlavní příkop na jižní straně byl podle památkových podkladů široký přibližně 24 až 32 metrů a hluboký kolem osmi metrů. Další, zhruba osmnáct metrů široký příkop se nacházel na východě. Právě tyto terénní útvary dnes návštěvníkovi nejlépe ukazují, že se ocitl na místě středověkého hradu, i když zdiva zůstalo jen minimum.
Od pánů z Lipé k zániku hradu
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1346. Při dělení rodového majetku jej tehdy získali Bertold a Čeněk, synové Jindřicha z Lipé. O několik let později, roku 1353, se hrad objevuje v souvislosti s Albertem z Cimburka. Později se po něm psal také Vilém z Opatovic a posledním známým držitelem byl Jan Bidlo.
Přesné okolnosti zániku nejsou zcela jisté. Podle vlastivědných podkladů hrad pravděpodobně zanikl na počátku 15. století, tedy v předhusitské době. Jako jedna z možností se uvádí také zánik během husitských válek, nejde však o jednoznačně doložený výklad. Také datování vzniku do konce 13. nebo začátku 14. století je třeba chápat jako předpoklad vycházející z archeologických nálezů, nikoli jako přesně potvrzený údaj.
Čert, který dal hradu jméno
Lidová pověst vypráví, že hrad obýval čert. Ten měl unášet dívky z okolí, věznit je a nakonec zabíjet. Vyprávění dodává místu tajemnou atmosféru, historickým dokladem skutečných událostí však není. Stejně jako u mnoha dalších českých hradních zřícenin se v něm odráží snaha vysvětlit neobvyklé jméno a ponuré pozůstatky stavby.
Rozdíl mezi pověstí a doloženou historií je u Čertova hrádku dobře patrný. O čertovi víme pouze z lidové tradice, zatímco o skutečných držitelích hradu existují písemné záznamy. Samotné místo pak promlouvá hlavně prostřednictvím archeologicky čitelných valů, příkopů a zbytků zdiva.
Pěšky z Blanska nebo okružní stezkou z Olomučan
Čertův hrádek je volně přístupný a nemá pokladnu ani pravidelné prohlídky. Nejvýraznější značený přístup vede po zelené turistické trase z Blanska směrem k Novému hradu a dále k Adamovu. Cesta prochází lesem a počítat je třeba také se stoupáním, proto je vhodná především pro pěší turisty.
Praktickou variantou pro poznání okolí je místní naučná stezka z Olomučan. Okruh začíná a končí u obecního úřadu na adrese Olomučany 123 a vede přes Čertův hrádek i další přírodní a historické zajímavosti. Úsek označený jako Čertův hrádek se uvádí v délce přibližně 1,8 kilometru. Výlet tak lze spojit s návštěvou studánek, vyhlídek a dalších míst v okolí obce.
Na samotné lokalitě je nutné počítat s nerovným lesním povrchem, příkopy, valy a místy prudšími svahy. Nejde o upravený návštěvnický areál s bezpečnými interiéry, ale o volně přístupné historické místo v krajině. Stav lesních cest a značení se může měnit podle počasí, těžby dřeva nebo údržby, a před cestou je proto rozumné ověřit aktuální mapu.
Tip pro výlet mezi hrady nad Svitavou
Čertův hrádek nejlépe vynikne jako součást delšího pěšího putování. Spojení Blanska, zříceniny, Nového hradu a Adamova nabízí výlet krajinou smíšených lesů, v níž se střídají přírodní scenérie s pozůstatky někdejšího osídlení. Pro návštěvníka, který nehledá jen zachované zdivo, ale chce poznat, jak se hrad otiskl do terénu, patří Olomučany k pozoruhodným zastavením Jihomoravského kraje.