Železný důlní vozík ve vstupním prostoru není jen zajímavým historickým předmětem. Připomíná dobu, kdy se v okolí Chrastavy a Bílého Kostela dobývaly rudy a zdejší krajina měla výrazně hornický charakter. Právě tento exponát může být dobrým začátkem návštěvy Městského muzea Chrastava. V několika místnostech představuje historii města i širšího regionu v souvislostech, které sahají od osídlení až k novějším dějinám.
Od prvních obyvatel k modernímu městu
Stálá expozice je umístěna ve dvou propojených místnostech historické budovy u náměstí 1. máje. Návštěvníci zde najdou patnáct vitrín a sedmnáct nástěnných panelů. Výklad se věnuje prvním slovanským i pozdějším německým obyvatelům, pravděpodobnému původu názvu Chrastavy, vývoji města, významným osobnostem a proměnám regionu v průběhu staletí.
Muzeum tak není zaměřené pouze na jediný obor nebo období. Nabízí spíše přehledný průřez dějinami Chrastavy, v němž se střídají témata osídlení, městského života, těžby, průmyslu i moderní doby. Pro návštěvníka, který město teprve poznává, jde o užitečný kontext k procházce jeho centrem a okolím.
Hornictví připomíná vozík i příběh rud
Výraznou část příběhu Chrastavska představuje hornictví. Důlní vozík byl nalezen poblíž štol mezi Chrastavou a Bílým Kostelem a názorně ukazuje, jak se zdejší těžba propsala do každodenní práce i podoby krajiny.
Podle údajů uváděných v historických bulletinech města pokračoval rozvoj hornictví v okolí také po husitských válkách a kolem roku 1460 měl dosáhnout svého vrcholu. Starší městské materiály zmiňují těžbu galenitu, sfaleritu, chalkopyritu, cerussitu, stříbronosného kyzu, hematitu a limonitu. Stříbro se podle těchto pramenů tavilo v huti v Bílém Kostele a odtud putovalo také do Kutné Hory, Žitavy a Zhořelce. Expozice díky tomu ukazuje, že dějiny města nebyly oddělené od okolních hor ani od dálkových obchodních a výrobních vazeb.
Renesanční náhrobky v historickém prostoru
Další pozoruhodnou část návštěvy představují restaurované renesanční náhrobní kameny v klenuté chodbě mezi galerií a muzeem. Do těchto prostor byly v roce 1996 převezeny od zdi u kostela svatého Vavřince na doporučení památkové péče. Kameny připomínají konkrétní lidi i společenské prostředí, které město utvářelo v 16. a 17. století.
Historický bulletin města označuje za nejstarší zachovalou chrastavskou památku mezi vystavenými kameny náhrobek rytíře Christopha von Hoberga s letopočtem 1586. Zároveň uvádí dalších pět náhrobků z první poloviny 17. století. Jde o údaj převzatý z městského historického materiálu, který návštěvníkovi pomáhá zasadit exponáty do dobových souvislostí.
Muzeum, galerie a sklepení pod jednou střechou
Městské muzeum vzniklo pro veřejnost v červnu 1996 při prvním ročníku Chrastavských slavností. Na jeho založení se významně podílela Společnost přátel historie města Chrastavy společně s městem. Sídlí v budově na adrese Liberecká 40, jejíž původ městské materiály kladou do první poloviny 17. století; objekt však procházel úpravami už od konce 16. století a měnil se až do současnosti.
Součástí návštěvnického prostoru je také minigalerie. Její instalace se obměňují přibližně po dvou měsících a podle města zde od roku 2008 proběhla více než stovka výstav. Pod muzeem se nachází Chrastavské sklepení, kde ve třech místnostech ožívají ručně malované figurální výjevy z místních pověstí a dějin. Expozice byla obnovena v roce 2018 po poškození původní instalace při povodni v roce 2010.
Muzeum, galerii i sklepení lze podle městských informací navštívit celoročně. Aktuální otevírací dobu a vstupné je však vhodné před cestou ověřit u infocentra, protože se mohou měnit. Návštěvu lze spojit s procházkou po Chrastavě, kostelem svatého Vavřince nebo s dalšími zdejšími muzei, například Führichovým domem a Muzeem historické hasičské techniky.