Jedna z chat vystavených v Praze už neexistuje. Z domu, který ve 30. letech navrhl výtvarník Zdeněk Pešánek v Louňovicích, se podařilo zachránit alespoň práh, dveře, okna a další části. Právě podobné objevy ukazují, že česká rekreační architektura skrývá příběhy, které se do běžných představ o chatách a víkendech mimo město často nevejdou.
Výstava CHATA: FENOMÉN VE SVĚTĚ ARCHITEKTURY v historické budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze se zaměřuje na chaty, víkendové domy a malé letní domy od vzniku Československa do konce socialistické éry. Nejde o úplnou historii českého chataření ani o přehlídku svépomocí postavených objektů. Těžištěm jsou především profesionálně navržené stavby, jejich podoba, materiály, vybavení a vztah ke krajině.
Malé domy jako velká architektura
Rozvoj rekreačních staveb souvisel s industrializací, rostoucí životní úrovní a množstvím volného času. Už v meziválečném období vznikaly v okolí měst vilové osady, letní domy i trampské enklávy. Architekti v nich mohli zkoušet nové konstrukce a dispoziční principy často odvážněji než u běžných městských domů.
Na výstavě se objevují návrhy a modely chat, historické fotografie, plány, skicy i dobové publikace. Návštěvníci mohou vidět také sedm modelů staveb z období první republiky i pozdějších desetiletí. Mezi autory zastoupených návrhů patří například bratři Šlapetové, Jaromír Marek, František Cubr, Jaroslav Vaculík nebo Jan Bočan.
Vedle typizovaných a montovaných objektů, včetně funkcionalismem ovlivněné montované chaty Františka Kavalíra či staveb ve tvaru písmene A, výstava připomíná také atypická a experimentální řešení. Chata tak někdy nebyla zmenšeným domem z katalogu, ale svébytnou architektonickou laboratoří.
Pešánkovy fragmenty a domy u Seče
Výrazným exponátem jsou fragmenty jedné ze dvou chat, které Zdeněk Pešánek navrhl ve 30. letech ve středočeských Louňovicích. Obě stavby byly v nedávné době zbourány. Zachované části proto nepřipomínají jen konkrétního autora, ale také křehkost rekreační architektury, která bývá snadněji přehlížena než významné veřejné budovy.
Pešánek měl k Uměleckoprůmyslovému museu úzký vztah. V roce 1936 se zde konala jeho první výstava a v roce 1942 poslední. Za druhé světové války v muzeu pracoval a po válce zde založil Společnost pro světlo a světelné umění.
Jinou kapitolu představují tři dochované letní domy Františka Cubra a Zdeňka Pokorného u Sečské přehrady. Stavby ze 40. let nebyly řešeny izolovaně. Návrh zahrnoval také nábytek, svítidla a výtvarnou výzdobu, takže vznikl promyšlený celek propojující architekturu s interiérem.
Od Drahonína po zahraniční pobřeží
Výstava ukazuje, že české rekreační stavby nevznikaly ve vzduchoprázdnu. Domácí příklady staví do souvislosti s alpskými chatami, skandinávskými vzory, plážovými domy na jihu Francie i objekty z Japonska a Ameriky. Společným tématem je hledání úniku z města a proměna představ o odpočinku, soukromí a kontaktu s přírodou.
Mezi českými realizacemi nechybí kruhová Šafránkova lovecká chata Bohuslava Fuchse z roku 1939 v Drahoníně, chata Jiřího Mojžíše ve Viničných Šumicích nebo víkendový domek Jiřího Gočára v Kamenném Přívoze z roku 1940. Některé stavby jsou dochované, jiné známe jen z dokumentace, fotografií či svědectví. Pátrání po nich proto připomínalo spíše detektivní práci – prameny někdy nabízely jen obecné údaje, například chatu na Vysočině nebo letní dům u Prahy.
Výstava, která vyráží do terénu
Základem expozice jsou fotografie Adama Štěcha pořízené během cest za chatami a letními domy v Česku i zahraničí. Kurátor a autor koncepce při výzkumu využíval archivy, dobové časopisy i terénní pozorování. Na projektu spolupracoval architekt Jan Bureš, grafickou podobu a instalaci připravili Matěj Činčera a Jan Kloss.
Součástí výstavy je také originální nábytek z některých rekreačních staveb – židle, stoly a skříňky navržené přímo pro konkrétní interiéry. Připomenuty jsou i první prototypy lehátek firmy Thonet. Právě vybavení pomáhá pochopit, že u kvalitních realizací nebyla chata jen obalem, ale celkovým obytným prostředím.
Výstava se koná od 22. května do 13. září 2026 v historické budově muzea na adrese 17. listopadu 2 v Praze 1. Otevřeno bývá od úterý do neděle, v úterý do večera; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální vstupné a program komentovaných prohlídek. Návštěvu lze spojit také se stálou expozicí ART, LIFE.
Uměleckoprůmyslové museum tímto tématem připomíná rozdíl mezi masovým chatařením jako formou druhého bydlení a architekturou konkrétních výjimečných staveb. Česká tradice rekreačních domů má samozřejmě i sociální, svépomocnou a kutilskou stránku. V pražské expozici však vystupuje do popředí její méně známá tvář: chata jako promyšlené dílo, v němž se potkávají architektura, design a krajina.