Hartigovská zahrada nabídne klid i výhled
Jednou z nejzajímavějších novinek na Pražském hradě je Hartigovská zahrada, která se veřejnosti otevřela 6. května 2026 po více než deseti letech. Malý prostor o rozloze 757 metrů čtverečních leží pod komplexem Jižních zahrad a v návštěvní sezoně je přístupný zdarma.
Zahrada má dvě terasy propojené dvouramenným schodištěm. Její současná podoba vznikla při úpravách v letech 1963 až 1965, které navázaly na starší barokní kompozici. Z vyhlídkového místa se otevírají pohledy na Malou Stranu a další části Prahy, přitom jde o prostor výrazně tišší než hlavní hradní nádvoří.
Historie zahrady sahá do roku 1670, kdy ji založila Isabela Švihovská ze Salmu. Po roce 1720 přešel sousední palác do rukou rodu Hartigů. Hrabě Josef Hartig byl významným hudebním mecenášem a zahrada v minulosti sloužila také ke komorním koncertům. V roce 2026 se počítá s dalšími opravami obvodových zdí a toalet i s novou konstrukcí pro popínavé rostliny.
Renesanční Fíkovna připomíná pěstování teplomilných rostlin
V Královské zahradě pod Královským letohrádkem stojí nenápadná, ale pozoruhodná Fíkovna. Renesanční stavba vznikla přibližně kolem roku 1590 a dokládá tehdejší snahu pěstovat ve střední Evropě rostliny, kterým zdejší klima běžně nepřálo. V zimě se prostor zakrýval a vytápěl, aby fíkovníky přežily chladné měsíce.
Pěstování fíkovníků bylo v areálu obnoveno za prezidenta Václava Havla. Po letech nepřístupnosti se Fíkovna podle dostupných informací znovu otevřela na podzim 2024. Návštěvníkům tak připomíná, že Královská zahrada není jen kulisou ke slavnějšímu Belvederu, ale také místem experimentů, zahradnického umění a každodenní péče.
Samotná Královská zahrada vznikla z iniciativy Ferdinanda I. Habsburského v roce 1534 na místě několika vinic. Na ploše přibližně 3,6 hektaru se nachází také Míčovna, Oranžerie, Lví dvůr a známá Zpívající fontána. Královský letohrádek, budovaný v letech 1538 až 1560, je považován za jednu z nejvýznamnějších renesančních staveb severně od Alp. Od května 2026 je však kvůli rozsáhlé rekonstrukci uzavřen; zahrada zůstává přístupná.
Opravy vracejí palácům jejich původní podobu
Výraznou proměnou prochází také bývalý Ústav šlechtičen, známý jako Rožmberský palác. Obnova střechy o ploše přibližně 6 500 metrů čtverečních zahrnuje výměnu téměř 210 000 tašek. Na fasádu se má vrátit jemná kombinace zelené a lomené slonovinové barvy, kterou odhalil průzkum nejstarších vrstev omítek.
Ústav založila Marie Terezie pro třicet šlechtických dcer starších 24 let. Slavnostně otevřen byl v roce 1755 a jeho přestavba představovala první velkou etapu tereziánské přestavby Hradu podle návrhu architekta Nicola Pacassiho. Dnes v objektu sídlí například kanceláře Správy Pražského hradu, restaurátorské dílny a depozitáře. Stálá expozice Rožmberského paláce je kvůli rekonstrukci uzavřena nejméně do konce října 2026, bezplatná výstava Dary pro prezidenta z daleka i blízka II. má podle aktuálních informací zůstat otevřená.
Obnova se týká také Královského letohrádku. Práce zahrnují fasádu, arkádový ochoz, historická okna, dveře a okenice, kamenné i kovové prvky a dřevěný kazetový strop v horním sále. Opravit se mají rovněž technické rozvody, osvětlení a sociální zázemí. Rekonstrukce má trvat necelé dva roky.
Stájový dvůr může změnit příchod na Hrad
Jedním z plánů, které mohou v budoucnu nejvíce ovlivnit návštěvnický provoz, je možné využití Stájového dvora u Prašného mostu. Historický soubor tvoří mimo jiné dům zahradníků, renesanční dům s někdejší tajnou císařskou chodbou a bývalá míčovna, která v různých dobách sloužila jako divadlo, stáje i garáže.
Pražský hrad ve spolupráci s vysokou školou ARCHIP představil deset studentských návrhů, jak by se zde mohlo vytvořit návštěvnické centrum. Nemělo by jít pouze o pokladny a informační přepážky, ale také o místo pro orientaci, odpočinek a programy pro veřejnost. Konkrétní podoba ani termín realizace zatím rozhodnuté nejsou. Jisté je především to, že poloha u jedné z hlavních přístupových tras dává tomuto záměru smysl.
Hrad pro miliony návštěvníků
Pražský hrad byl podle tradice založen kolem roku 880 knížetem Bořivojem. Dnes je národní kulturní památkou zapsanou na seznamu UNESCO a na ploše téměř 70 000 metrů čtverečních spojuje románské, gotické, renesanční, barokní i moderní vrstvy včetně zásahů Josipa Plečnika.
V roce 2025 prošlo areálem a zahradami více než devět milionů lidí, placené prohlídky navštívilo přes 2,7 milionu osob. Hrad proto postupně doplňuje lavičky, orientační systém, pítka a bezplatné toalety. Připravuje se také nové architekturní osvětlení, které má od roku 2028 využívat teplejší bílé světlo, lépe směrovat svítidla a omezit světelné znečištění.
Pro návštěvníka tak Pražský hrad není jen souborem reprezentativních paláců. Hartigovská zahrada, Fíkovna nebo Jelení příkop ukazují jeho klidnější tvář, zatímco rekonstrukce a úvahy o novém centru naznačují, jak se historický areál snaží fungovat i v době masové návštěvnosti. Otevírací doby zahrad a přístup do jednotlivých objektů se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální režim před cestou.