Výrazným znakem Dvora Nové Zámky je empírový portál s hodinami. Nevznikl jako okrasný doplněk izolovaného sídla, ale jako součást hospodářského provozu, který měl zajišťovat chod panského areálu. Právě v tom spočívá kouzlo tohoto místa: návštěvník tu neobjevuje pouze historickou stavbu, ale také stopu každodenní práce, chovu zvířat a promyšleného hospodaření v krajině.
Hospodářský dvůr v lichtenštejnském areálu
Nové Zámky se do majetku Liechtensteinů dostaly sňatkem Anny Alžběty Černohorské z Boskovic s Karlem I. z Liechtensteina. Zdejší zámek a jeho okolí se postupně proměňovaly v rozsáhlý panský komplex, jehož součástí nebylo jen reprezentativní sídlo, ale také hospodářské budovy, obora, rybník, park a další drobné stavby rozptýlené v krajině.
Historie zdejšího chovu koní sahá hluboko do minulosti. Podle dochované korespondence se stavba hřebčína datuje do roku 1634 a jako její stavitel je uváděn Giovanni Tencalla. Nelze však bez výhrad tvrdit, že dnešní podoba celého dvora je beze změn právě touto stavbou. Na starší hospodářské etapy navazovaly barokní úpravy i pozdější přestavby.
Kolem roku 1690 prošel hospodářský dvůr spolu se sousedním zámkem barokní proměnou. Nová podoba areálu pak vznikala také po požáru zámku v roce 1805. Liechtensteinové nechali v letech 1806 až 1808 vybudovat nový panský dvůr označovaný jako Maierhoff. Rekonstrukce a dokončovací práce pokračovaly přibližně do roku 1820. Tehdy získal areál charakteristický empírový portál s hodinami.
Od mléčného hospodářství ke koním
Nový dvůr se nacházel před hlavním průčelím zámku a jeho součástí byly také prostory pro chov krav. Hospodářství se proto zaměřovalo na mléčnou produkci. Zároveň ale Nové Zámky prosluly kvalitním chovem ušlechtilých koní, který zde měl význam už od 18. století.
Dnešní využití na tuto tradici volně navazuje. Dvůr slouží jako jezdecký areál pro chov a trénink sportovních koní. Konají se zde také jezdecké akce a podle aktuální nabídky provozovatele další aktivity spojené s kynologií, agility nebo vzděláváním. Historická hospodářská funkce tak nezmizela úplně, jen se přizpůsobila současnému využití.
Krajina, která pokračuje za zdmi areálu
Dvůr je součástí širšího novozámeckého celku, jehož největší hodnotou je propojení architektury s okolní krajinou. V blízkosti se nachází zámek, anglický přírodně krajinářský park, obora, Růžový neboli Zámecký rybník a bývalá bažantnice. Kompozici doplňovaly aleje, průhledy a vycházkové cesty.
Podobu okolí v první polovině 19. století výrazně ovlivnil Bernard Petri. Park neměl působit jako uzavřená zahrada oddělená od okolí, ale měl plynule přecházet do lesů Doubravy a okolních luk. I dnes proto dává smysl vnímat Nové Zámky jako výchozí bod pro putování krajinou, nikoli jen jako jednotlivý historický objekt.
Osada Nové Zámky administrativně spadá pod Mladeč a leží v prostředí Litovelského Pomoraví. Zdejší lesy, louky a vodní prvky vytvářejí příjemný kontrast k pravidelnější architektuře dvora. Při procházce nebo jízdě na kole se historické stavby objevují v širších souvislostech, které byly důležité už pro původní lichtenštejnskou koncepci.
Tip na zastavení při výletu
Dvůr Nové Zámky leží na křižovatce turistických a cykloturistických tras, a může proto posloužit jako zastávka při poznávání Litovelského Pomoraví. Podle podkladů provozovatele je možné parkovat přímo v areálu a využít také celoroční ubytování v pokojích či apartmánech s kuchyňským koutem a vlastním sociálním zařízením. Areál tak není jen historickou kulisou, ale také praktickým zázemím pro delší pobyt.
Pro navigaci je vhodná adresa Nové Zámky 3, 784 01 Mladeč. Je důležité neplést si hospodářský dvůr se sousedním zámkem Nové Zámky, který dnes slouží jako zařízení sociálních služeb. Přístup do jednotlivých částí areálu, konání akcí, možnosti prohlídek i aktuální provoz je proto dobré před cestou ověřit u provozovatele.