Frýdštejn nepůsobí jako hrad rozložený v široké krajině. Je sevřený skalami, vystupuje z pískovcového ostrohu a jeho jednotlivé části se skládají do výšky. Právě v tom spočívá jeho kouzlo. Středověcí stavitelé museli využít každý kus omezeného prostoru, a tak vznikla víceúrovňová pevnost s místnostmi vytesanými přímo do skály. Nad celým areálem dodnes dominuje přibližně patnáct metrů vysoká válcová věž.
Skalní hrad s výhledem na Český ráj
Zřícenina stojí u obce Frýdštejn na Vranovském hřebeni, nad údolím Jizery a nedaleko Malé Skály. Při prohlídce se návštěvník pohybuje po členitém terénu, mezi skalními bloky, zbytky zdiva a schodišti. Nejde o rozlehlý hradní areál, ale spíše o soustavu míst, která překvapují tím, jak důmyslně byla vměstnána do skalního ostrohu.
Největším lákadlem je výstup na hradní věž. Z jejího ochozu se otevírá pohled do údolí Jizery a na okolní krajinu Českého ráje. Výhled nejlépe vynikne ve chvíli, kdy člověk spojí návštěvu s delší procházkou. Červená turistická trasa může pokračovat směrem k Malé Skále a dále k hradu Vranov–Pantheon, takže Frýdštejn dobře zapadá do celodenního výletu.
Počátky hradu zůstávají částečně zahalené
Přesný rok založení Frýdštejna ani jméno jeho zakladatele se nedochovaly. Vznik hradu se obvykle klade do 14. století a první jasná písemná zmínka pochází z roku 1385. Ve starších výkladech se objevují páni z Dražic, Biberštejnové nebo širší okruh rodů spojených s Markvartici. Tyto souvislosti je však vhodné chápat jako odborné výklady, nikoli jako zcela jistý příběh založení.
Na přelomu 14. a 15. století patřil hrad Kamencům ze Střížovic. Roku 1409 je jako jeho majitel uváděn Bohuš z Kováně. Protože stál na katolické straně, dostal se Frýdštejn během husitských válek do hledáčku protivníků. V roce 1432 jej obléhali husité pod vedením Oty z Lozy a Jana Čapka ze Sán. Pevnost však jejich útoku odolala a nebyla dobyta.
Od sídla šlechty k romantické zřícenině
Ve 40. letech 16. století přešel Frýdštejn k Vartenberkům. Adam z Vartenberka o hrad přišel po účasti na stavovském odboji proti Ferdinandu I. Roku 1556 jej získal Jan z Oppersdorfu, ale význam sídla už postupně slábl. Jak se panství rozprodávalo, Frýdštejn ztrácel správní i obytnou funkci. Na konci 16. století byl podle dochovaných zpráv již neobyvatelný.
O další osud zříceniny se začali výrazněji starat lidé až v době, kdy se romantické ruiny stávaly vyhledávaným cílem výletníků. V roce 1892 koupil hrad turnovský okrašlovací spolek od Rohanů ze Sychrova a zahájil systematičtější zajišťování dochovaného zdiva. O dva roky později převzal Frýdštejn Klub českých turistů. Dnes je památka ve vlastnictví obce Frýdštejn a záchranné práce pokračují.
Filmová kulisa i místo pro pomalé objevování
Členitost hradu a výrazná věž z něj udělaly přirozenou filmovou lokalitu. Nejznámější je spojení s pohádkou O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Frýdštejn se objevuje také v literárních souvislostech spojených s Karolínou Světlou. Jeho atmosféru dotváří i samotný název, který se jazykově vykládá jako spojení významu míru či pokoje s kamenem nebo skaliskem. Nejde však o jisté vysvětlení záměru původních zakladatelů.
Archeologické nálezy z průzkumů jsou uloženy ve sbírkách Muzea Českého ráje v Turnově. Na místě tak návštěvník vidí především působivou stavební stopu minulosti, zatímco část příběhu pokračuje v muzejních sbírkách.
Prakticky před návštěvou
Hrad bývá pro veřejnost otevřen v hlavní sezoně, zpravidla od května do konce října, obvykle od úterý do neděle. Konkrétní termíny a vstupné se mohou měnit, proto je rozumné ověřit je před cestou. Mimo sezonu lze podle správy hradu domluvit skupinovou návštěvu.
Areál má skalní povrch, schody a výstup na věž. Pevná obuv se proto hodí, za mokra je třeba počítat s kluzkým terénem a zvýšenou opatrností. Pozornost si zaslouží také parkování: plocha pod hradem není podle obce jejím provozovaným parkovištěm, jako alternativa se uvádí parkování ve středu Frýdštejna u kulturního domu. Výlet na Frýdštejn tak může být krátkou návštěvou výrazné památky i začátkem putování krajinou kolem Jizery.