Helfenburk, kterému se říká také Hrádek, patří k místům, jejichž kouzlo začíná ještě před samotným příchodem. Z Úštěka nebo od dalších výchozích míst se jde několik kilometrů lesem a hrad se dlouho skrývá v členité krajině Hrádeckého a Ptačího dolu. Pak se mezi stromy objeví pískovcová ostrožna s mohutným opevněním. Nečeká tu široké panorama, ale působivá atmosféra středověké pevnosti, skal a ticha.
Hrad pražských arcibiskupů
Počátky Helfenburku sahají do první poloviny 14. století. První spolehlivá písemná zpráva se vztahuje k roku 1375, kdy Hanuš z Helfenburku hrad prodal pražskému arcibiskupství. Koupě zapadala do snahy arcibiskupů lépe spravovat a chránit majetky na pravém břehu Labe, mimo jiné v okolí Roudnice. Z Helfenburku se postupně stalo centrum rozsáhlejšího panství s vesnicemi a městečkem Hošťka.
Významnou přestavbu zahájil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Jeho nástupce Jan z Jenštejna pak hrad rozšířil a posílil. Právě s jeho dobou souvisí mohutnější opevnění a hranolová věž, které dnes patří k nejvýraznějším částem zříceniny. Jenštejn si Helfenburk po odchodu z arcibiskupského úřadu vyhradil jako své místo pobytu. Podle tradovaného podání sem měl v době sporu s králem Václavem IV. přenést část svatovítských klenotů, relikvií a knih. Jde však o údaj, nikoli o bezpečně doloženou skutečnost.
Hradby, skály a věž
Helfenburk zaujme především tím, kolik z jeho obranného systému se dochovalo. Obvodová hradba měří přibližně 277 metrů a místy dosahuje výšky až dvanácti metrů. Návštěvník si může prohlédnout cimbuří, střílny, brány i pozůstatky prvků někdejšího padacího mostu. Stavitelé přitom využili samotný pískovcový terén. Část prostor vznikla přímo ve skále, a hrad tak působí jako výrazný skalní hrad, nikoli jen jako běžná zřícenina na návrší.
Dominantou areálu je hranolová věž vysoká přibližně třicet metrů. Pokud je právě zpřístupněná, nabízí pohled do okolní krajiny. Režim návštěv se ale může měnit podle služby dobrovolníků, kteří o památku pečují. Samotný areál bývá volně přístupný celoročně, před cestou k věži je proto rozumné ověřit aktuální možnosti u města Úštěk nebo v místním informačním centru.
Od opuštěného hradu k romantické památce
Význam Helfenburku v průběhu 15. a 16. století slábl. Po Bílé hoře se podle městských materiálů dostal do rukou jezuitů z Liběšic a byl připojen k úštěckému panství. Hrad postupně chátral, v 19. století však získal nový život jako romantické místo vyhledávané malíři a poutníky. S Helfenburkem bývá spojován také Karel Hynek Mácha, jeho návštěva je ale uváděna spíše jako tradice než jako bezpečně doložený fakt.
Romantickou podobu zříceniny ovlivnily i úpravy v 19. století. Německý průmyslník Josef von Schroll nechal podle dostupných údajů přestavět věž a kolem roku 1889 ji využíval jako letní sídlo. Ve druhé polovině 20. století se o záchranu památky začali starat dobrovolníci a trampové. Od 90. let pokračovaly archeologické práce a úpravy areálu; dnes se o Helfenburk stará Spolek Hrádek.
Proč se mu říká Opičí hrad
Ke zřícenině se váže jedna z nejzajímavějších místních pověstí. Podle ní uprchly jistému šlechtici opice, usadily se na opuštěném Helfenburku, rozmnožily se a začaly podnikat výpravy do okolních vesnic. Místní si s nimi údajně nedokázali poradit a nakonec muselo zasáhnout císařské vojsko.
Opice samozřejmě patří do světa legend, nikoli doložených dějin. Starší prameny spojované s Bohuslavem Balbínem však připomínají označení Affenburg či Affenburk, tedy Opičí hrad. Právě tato jazyková stopa mohla pozdější vyprávění ještě posílit.
Výlet lesem z Úštěka i Rašovic
Ke zřícenině vede značená turistická trasa z Úštěka. Výchozí místa jsou také u Ostré a v Rašovicích, odkud vede podle turistických materiálů nejkratší přístupová varianta, vhodná i pro méně zdatné turisty. Cesty procházejí lesem a členitým terénem, proto se hodí pevná obuv a počítat je třeba s převýšením, úzkými pěšinami i nerovným povrchem.
Výlet lze spojit s návštěvou barokní Kalvárie u Ostré, odkud se otevírá výrazný pohled do Českého středohoří. Zatímco tam člověk hledá hlavně výhled, Helfenburk nabízí jiný druh zážitku: postupné odhalení zříceniny, sevření pískovcových skal a pocit, že se na chvíli ocitl mimo běžný svět. V širším okolí stojí za pozornost také historický Úštěk, Ptačí domky, Hřídelík, Ronov nebo Chudý hrádek.