Desítky dřevěných posedů stojí přímo na vodě a k některým vedou dlouhé úzké lávky. Neobvyklý pohled, který by člověk čekal spíše někde ve východní Asii než na okraji Ostravy, patří k nejvýraznějším obrazům Heřmanického rybníka. Ještě silnější je zdejší kontrast: za rákosinami a klidnou hladinou se zvedá halda bývalého Heřmanického dolu.
Naučná stezka mezi rákosinami
Výchozím místem vycházky je okolí zastávky MHD U Dvora v ostravských Heřmanicích. Naučná stezka vede nenáročným terénem kolem mokřadní krajiny a seznamuje návštěvníky s přírodou i historií místa. Podél trasy je rozmístěno pět informačních tabulí, nechybí odpočinkové posezení a ptačí pozorovatelna s otevřeným výhledem na rybník.
Údaje o délce se v jednotlivých materiálech liší. Samotná stezka vybudovaná v roce 2012 měří podle svého provozovatele necelý kilometr a půl, zatímco městský web uvádí přibližně tři kilometry. Při cestě tam a zpět může vycházka z výchozího místa dosáhnout zhruba 5,8 kilometru. Po dešti bývá cesta hůře schůdná, proto se hodí pevná obuv.
Mokřad důležitý pro ptáky i obojživelníky
Heřmanický rybník je součástí rozsáhlejší soustavy rybníků, mokřadních luk a rákosin v nivě řeky Odry. Moravskoslezský kraj zde popisuje pět rybníků: Heřmanický, Záblatský, Lesník, Figura a Nový stav. Rákosiny patří k nejrozsáhlejším na severní Moravě a ve Slezsku a vytvářejí důležité útočiště pro vodní ptáky.
Lokalita je přírodní památkou a současně se překrývá s evropsky významnou lokalitou i ptačí oblastí Heřmanský stav–Odra–Poolší. Ta má rozlohu přibližně 3 100 hektarů. Pravidelně zde hnízdí více než 120 druhů ptáků a území slouží také jako tahová zastávka a zimoviště vodních ptáků. Dlouhodobě se pro okolí rybníka uvádí výskyt přibližně 250 druhů ptáků.
Při pozorném pozorování lze v širší lokalitě narazit například na ledňáčka říčního, bukáčka malého nebo slavíka modráčka středoevropského. Hlavním předmětem ochrany přírodní památky je však čolek velký. Právě kvůli citlivosti zdejších mokřadů je důležité zůstávat na přístupné trase a nevstupovat do rákosin.
Voda ovlivněná doly, krajina utvářená rybníkářstvím
Heřmanický rybník má přibližně 116 hektarů a jeho voda je silně mineralizovaná. Obsahuje mimo jiné bór a jód a slouží jako záchytná nádrž pro slané důlní vody z ostravsko-karvinských dolů. S průmyslovou minulostí se návštěvník setká i v podobě haldy bývalého Heřmanického dolu. Těžba zde skončila v roce 1993, po zhruba 150 letech provozu. Halda podle městských podkladů stále prohořívá a postupně se odtěžuje.
Přesto není zdejší příběh pouze průmyslový. Rybníkářství má v Heřmanicích delší tradici než těžba uhlí a Heřmanický rybník je zachycen už na mapách vojenského mapování z let 1842 až 1852. Dnešní krajina tak spojuje několik vrstev historie: staré hospodaření s vodou, důlní činnost i moderní ochranu přírody.
Jak si vycházku užít
Nejlepší podmínky pro pozorování bývají u ptačí pozorovatelny, odkud se otevírá pohled na hladinu, rákosiny a okolní krajinu. Vyplatí se vzít si dalekohled a počítat s tím, že ptáci se často ozvou dříve, než se objeví na dohled. Rybářské posedy na vodě jsou výraznou součástí scenérie, návštěvník by se k nim však neměl vydávat mimo vyznačenou trasu.
Heřmanický rybník je chráněné území, nikoli běžný městský park. V ptačí oblasti je bez předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody mimo jiné zakázáno vstupovat do litorálních porostů rybníků od 1. dubna do 31. července. Ohleduplný pohyb proto není jen otázkou slušnosti, ale pomáhá zachovat místo, kde se městská divočina stále drží překvapivě blízko Ostravy.