Na vrcholu Horního lesa nad Rovečným čeká návštěvníky rozhledna, která nabízí mnohem víc než jen pohled do nejbližšího okolí. Z ocelové věže se otevírá široký rozhled přes severní okraj Vysočiny a při jasném počasí také směrem k několika vzdáleným pohořím. Nejvýraznějšími orientačními body jsou Vírská přehrada, zřícenina hradu Zubštejna, Rovečné a část Bystřice nad Pernštejnem.
Výstup za krajinou Svratky
Rozhledna stojí na stejnojmenném vrchu ve výšce 774 metrů nad mořem. Samotná věž se nachází přibližně 60 metrů jihovýchodně od vrcholové kóty a její pata leží o několik metrů níže. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 38 metrů vede 201 schodů, takže výstup je součástí zážitku a nelze ho odbýt několika kroky od parkoviště.
Odměnou je téměř kruhový výhled do krajiny, v níž se střídají lesy, otevřené zemědělské plochy, vesnice a údolí Svratky. Z ochozu lze za vhodných podmínek zahlédnout také Malou a Velkou Tresnou, Vítochovský kostel, Písečné, Polom nebo Sulkovec. Část pohledu směřuje k Vírské přehradě, která se v krajině pod rozhlednou stává jedním z nejvýraznějších prvků.
Od Zubštejna až k Jeseníkům
Jedním z nejzajímavějších cílů v okolí je zřícenina hradu Zubštejna. Výhled na její pozůstatky propojuje návštěvu rozhledny s poznáváním někdejšího hradního kraje Pernštejnů. Za dobré dohlednosti se panorama rozšíří také o Praděd a hřebeny Jeseníků, Orlické hory, Králický Sněžník nebo Krkonoše.
Vzdálené hory však nejsou z Horního lesa viditelné při každé návštěvě. Rozhoduje především počasí, čistota ovzduší a celková dohlednost. Krkonoše nebo Králický Sněžník se proto objevují spíše výjimečně, zatímco blízké body v okolní krajině mají podstatně větší šanci zůstat čitelné i při méně ideálních podmínkách.
Věž, která má několik předchůdců
Dnešní rozhledna není první stavbou, která na Horním lese sloužila k pozorování krajiny nebo měření. Vrchol má zeměměřickou minulost sahající až k roku 1824, kdy zde byl vytyčen trigonometrický bod. Z roku 1918 pochází zmínka o měřické věži známé jako Rakušanka.
Další, přibližně dvacet metrů vysoká věž vznikla v roce 1936 a odstraněna byla v roce 1954. V letech 1968 až 1969 ji nahradila dřevěná konstrukce vysoká 38 metrů. Tu však poškodila silná námraza a její zbytky byly nakonec odstraněny v roce 2000.
Současná ocelová věž byla otevřena 19. dubna 2002. Původně šlo o telekomunikační stavbu, při jejímž povolování obec Rovečné prosadila vznik veřejně přístupného vyhlídkového ochozu. Rozhledna tak dodnes plní dvě funkce: zajišťuje technické využití věže a zároveň zpřístupňuje výhled z jednoho z výrazných vrcholů Žďárska.
Jak výlet naplánovat
K rozhledně lze dojít po modré turistické značce z Víru směrem na Svojanov nebo po červené značce z Olešnice na Moravě. Výlet je možné spojit s návštěvou Vírské přehrady, zřícenin Pyšolce a Aueršperku, vesnické památkové zóny v Ubušínku nebo kostela svatého Michaela archanděla ve Vítochově.
Podle běžně uváděných turistických informací bývá rozhledna přístupná od 15. dubna do 15. října. Protože se provozní režim může měnit, je rozumné ověřit si aktuální stav u obce Rovečné ještě před cestou. Na vrchol se vyplatí vyrazit s časovou rezervou: výstup po 201 schodech není dlouhý, ale samotný rozhled si zaslouží klid a pozornost. Horní les je nejpůsobivější ve chvíli, kdy člověk nespěchá a nechá jednotlivé body v krajině postupně vystoupit z obzoru.