Město sevřené kolem zámku a náměstí
Horšovský Týn patří k místům, kde se památky neprohlížejí jako izolované exponáty. Jejich význam vynikne teprve ve vzájemných souvislostech: náměstí Republiky obklopují řadové měšťanské domy, nedaleko stojí dva historické kostely a městský celek doplňuje mohutný zámek s parkem. Při procházce tak lze sledovat vývoj architektury od rané gotiky přes renesanci a baroko až po klasicismus.
Právě zachovaný urbanistický celek je důvodem, proč je historické jádro Horšovského Týna chráněno jako městská památková rezervace. Ochrana se týká nejen jednotlivých staveb, ale také jejich uspořádání a návaznosti. Město ve svých obecných informacích uvádí status rezervace od roku 1953, zatímco právní vyhlášení je doloženo výnosem ministerstva kultury z 13. dubna 1982. Oba údaje proto odkazují k odlišným rovinám památkové ochrany.
Od biskupského hradu k renesančnímu sídlu
Nejvýraznější dominantou je státní hrad a zámek Horšovský Týn. Původně šlo o gotický biskupský hrad z druhé poloviny 13. století. Po požáru v roce 1547 prošel rozsáhlou přestavbou, která z něj vytvořila reprezentativní renesanční sídlo. Proměna se neodehrála na místě bez minulosti: v areálu zůstaly také starší části, například gotické sklepy nebo cenná kaple Nejsvětější Trojice.
Zámecký areál je národní kulturní památkou a tvoří přirozené vyvrcholení prohlídky města. K zámku náleží rozsáhlý park, který rozšiřuje návštěvu o klidnější procházku mimo sevřenou zástavbu. Za pozornost stojí také naučná stezka Královská rokle. Konkrétní prohlídkové okruhy a sezonní režim se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace před cestou.
Dvě tváře městské sakrální architektury
Na náměstí Republiky stojí kostel svatého Petra a Pavla, jedna z hlavních dominant Horšovského Týna. Současná barokní stavba vznikla v letech 1749 až 1758 jako náhrada staršího kostela. Návrh je připisován Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, významnému představiteli české barokní architektury. Věž kostela slouží také jako vyhlídka, z níž se otevírá pohled na město a okolní krajinu. Přístupnost věže však nemusí být celoroční.
Odlišnou atmosféru má kostel svatého Apolináře na Velkém předměstí. Patří k nejstarším církevním stavbám ve městě a jeho dnešní podoba v sobě spojuje středověké, pozdně gotické i barokní prvky. Jednolodní kostel má gotický presbytář a mladší kapli Panny Marie s nástěnnými malbami z doby kolem roku 1500. Mezi malbami se nachází také nejstarší známé vyobrazení Horšovského Týna.
Stavbu poznamenalo husitské obléhání, při němž byl kostel podle historických podkladů v roce 1422 vypálen. Jeho obnova a dostavba pak pokračovaly v dalších obdobích. Na rozdíl od kostela svatého Petra a Pavla nebývá svatý Apolinář běžně otevřený; zpřístupňuje se především při vybraných kulturních nebo poutních příležitostech.
Procházka, při níž vynikne celek
Nejlepší způsob, jak Horšovský Týn poznat, je vyrazit pěšky z náměstí Republiky. Historické domy vytvářejí souvislé kulisy, v jejichž fasádách se objevují gotické, renesanční i barokní prvky. Náměstí přitom není jen nástupním místem k jednotlivým památkám: samo ukazuje, jak fungovalo město, jehož každodenní život se po staletí odehrával v těsné blízkosti zámku a kostelů.
Trasa může pokračovat ke státnímu hradu a zámku, případně do zámeckého parku a ke stezce Královská rokle. Právě propojení městské zástavby, sakrálních staveb, šlechtického sídla a zeleného areálu dává rezervaci její mimořádnou hodnotu. Horšovský Týn tak není pouze místem s jednou výraznou památkou, ale zachovaným historickým organismem, který lze během jediné návštěvy číst jako několik navazujících kapitol české architektury.