Jen asi sto metrů od hostinského náměstí stojí stavba, která v sobě ukrývá několik staletí dějin města. Kostel Nejsvětější Trojice je nejstarší kamennou stavbou Hostinného a zároveň pozoruhodnou časovou kapslí: jeho dnešní podoba spojuje gotické základy, renesanční přestavbu, barokní výzdobu i novogotický hlavní oltář.
První písemná zmínka o kostele se tradičně vztahuje k roku 1270, další doklad pochází z roku 1345. Neznamená to však, že dnešní stavba pochází beze změn právě z této doby. Výrazně se proměnila zejména v 16. století, kdy byl upraven presbytář a v letech 1572 až 1573 také loď.
Renesanční proměna pod dohledem Valmadiho
Původně gotický kostel získal při pozdně gotických a renesančních úpravách podobu, která je pro návštěvníka nejvýraznější dodnes. Renesanční trojlodí podpírají kamenné sloupy a zaklenuté je systémem hřebínkových kleneb. Na klenbě se objevují znaky majitelů města a dalších lidí, kteří byli s kostelem spojeni.
Na renesanční stavební etapě se podílel také italský stavitel Carlo Valmadi, který v Hostinném působil na přelomu 16. a 17. století. Jeho jméno se připomíná i v souvislosti s nedalekou budovou děkanství. Ta tvoří s kostelem historický celek a její renesanční fasádu zdobí sgrafita spojovaná s Valmadiho dílnou.
Při prohlídce interiéru stojí za pozornost především pískovcová kazatelna z roku 1612. Její nosnou část tvoří postavy Mojžíše a Árona, takže nejde jen o praktický prvek vybavení, ale o výrazné sochařské dílo. Postranní barokní oltáře připomínají působení jezuitů ve městě. Hlavní oltář je naopak pseudogotický a pochází z roku 1878.
Stopy Valdštejnů i zaniklého hřbitova
Kostel obklopuje ohradní zeď s někdejším hřbitovem. Ten byl zrušen v roce 1888, v areálu však zůstala část starých náhrobků a přemístěné sochy. Barokní vstupní brána z roku 1750 dodnes vytváří důstojný přechod mezi městem a klidným prostorem kolem kostela. Její výzdobu tvoří sochy svatého Jana Boromejského, svaté Anny a svatého Jana Nepomuckého.
V boční kapli svatého Jáchyma jsou ve stěnách osazeny náhrobní kameny příslušníků rodu Valdštejnů. Právě Valdštejnové byli podle dostupných údajů od roku 1521 majiteli Hostinného. Náhrobky tak připomínají nejen jednotlivé členy šlechtického rodu, ale také období, kdy jejich působení ovlivňovalo podobu města.
Ke kostelu přiléhá také historická věž, původně součást městského opevnění. Dosahuje přibližně 53 až 54 metrů a v jejím nejvyšším patře se dochovala kamenná strážnice ponocného s černou kuchyní. Ve věži jsou rovněž historické zvony. Jejich přesné datování se v dostupných materiálech liší, jisté však je, že navazují na dlouhou historii kostela i samotného města.
Varhany, které potřebují péči
Největším současným tématem kostela jsou jeho pozdně barokní varhany na západním kůru. Vznikly na konci 18. století a nejčastěji se datují kolem roku 1785, odborné podklady však pracují s rozmezím let 1780 až 1792. Jejich autorem byl kutnohorský varhanář František Pavel Horák.
Nástroj má hlavní stroj, pozitiv a pedál, celkem 16 rejstříků a 1012 píšťal. Dochovala se mechanická traktura, krátká oktáva i značná část původního píšťalového fondu. Odborníci na něm oceňují také zachovanou dispozici a barokní intonaci, tedy charakteristický zvuk. Farní projekt obnovy jej proto řadí k mimořádně dobře dochovaným Horákovým nástrojům.
Varhany však v minulosti prošly několika zásahy. V roce 1885 dostaly chromatické klaviatury a ve 20. století byly dále upravovány, mimo jiné připojením romantického nástroje Jana Tučka v letech 1960 až 1970. Restaurování se proto snaží zachovat cennou historickou část a současně odstranit následky necitlivých úprav. Projekt Naděje pro varhany podporují koncerty, přednášky, veřejná sbírka a další benefiční akce.
Kostel jako součást procházky Hostinným
Obnova se netýká jen varhan. Od roku 2020 probíhá také postupná oprava původního renesančního krovu z roku 1611 a střešního pláště. Tesaři při ní používají tradiční postupy, protože krov sám představuje cenný doklad historického řemesla. Práce pokračují po etapách a na jejich financování se podílely město, stát, církev, Královéhradecký kraj i Česko-německý fond budoucnosti.
Kostel Nejsvětější Trojice je stále farním kostelem a konají se v něm bohoslužby i kulturní programy. Běžná turistická otevírací doba není pravidelně potvrzena, proto je vhodné návštěvu interiéru předem domluvit s farností. Příležitostí k prohlídce bývají také koncerty, Noc kostelů nebo komentované programy, při nichž se lze dostat i na kůr či do věže.
Návštěvu lze spojit s krátkou procházkou historickým Hostinným. V bezprostředním okolí čeká děkanství, připomínky městského opevnění, náměstí a další památky včetně františkánského kláštera s městským muzeem. Kostel tak není izolovanou památkou, ale přirozeným bodem trasy, na níž lze číst příběh města od středověku až po dnešní snahu zachránit jeho jedinečný hudební nástroj.