Nejpozoruhodnější prostor hostivického zámku se nachází uvnitř, nad běžným městským ruchem Husova náměstí. Centrální hala přes dvě podlaží je vyzdobena rozsáhlou freskou o ploše přibližně 200 metrů čtverečních. Malba zachycuje výjevy z bitvy na Bílé hoře roku 1620 – nechybí kostel Panny Marie na Bílé Hoře, střet jezdců ani císařské vojsko.
Právě tato historická výzdoba dává zámku v Hostivici mimořádný význam. Nejde jen o někdejší panské sídlo, ale také o místo, kde se dochoval působivý doklad barokního výtvarného pojetí. Freska je v místních historických materiálech spojována s pražským malířem K. J. Moravinim. Protože jde o připisované autorství, je namístě brát tento údaj s určitou opatrností.
Od tvrze k baroknímu zámku
Zámek vznikl na místě starší tvrze v letech 1689 až 1697. Nová stavba měla podobu obdélného jednopatrového raně barokního objektu. Po roce 1732 následovalo zvýšení o další podlaží a zásadní proměna vnitřního uspořádání. Tehdy vznikla také monumentální centrální síň, která se stala hlavním reprezentativním prostorem zámku.
Se stavebním vývojem souviselo i rozšíření hospodářského zázemí. K areálu byla přistavěna sýpka a dodnes je možné zámek vnímat jako součást širšího historického celku s hospodářskou zástavbou, ohradní zdí a pozůstatky někdejšího panského dvora. Barokní charakter místa se přitom neomezuje na jedinou budovu.
Barokní srdce Husova náměstí
Hostivický zámek stojí v centru města na Husově náměstí, kde vytváří společný historický rámec s kostelem, farou a mariánským sloupem. Návštěvník tak během krátké procházky neuvidí izolovanou památku, ale urbanisticky propojený prostor, v němž se připomíná podoba města v minulých staletích.
Zámek je díky své poloze dobře dostupným cílem pro ty, kdo poznávají okolí Prahy a hledají méně známé památky ve Středočeském kraji. Jeho příběh navíc ukazuje, jak se měnila role šlechtických sídel. Z reprezentativní rezidence se postupně stalo místo praktického úředního a hospodářského využití.
Úpadek, proměny a obnova
Od počátku 19. století se o budovu pečovalo méně intenzivně. Zámek byl postupně upravován na kanceláře a byty a později sloužil jako administrativní zázemí státního statku. Tyto zásahy změnily jeho původní funkci, historické hodnoty však nezanikly.
Podle místních historických materiálů prošel objekt náročnou rekonstrukcí v letech 1977 až 1983. Obnova zároveň přinesla nové poznatky o výzdobě interiérů. Kromě známé fresky v centrální hale byly odhaleny také další nástěnné malby, které pomohly znovu docenit uměleckou stránku zámku.
Památka, která stále slouží městu
Dnes v zámku sídlí Městský úřad Hostivice. Budova proto není běžným prohlídkovým objektem s celodenním návštěvnickým režimem. Její prostory však mohou sloužit také kultuře – konají se zde například výstavy nebo koncerty. Konkrétní program se mění, a před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti u města.
Na zámek se lze vydat na adresu Husovo náměstí 13 v Hostivici. Při plánování návštěvy je dobré počítat s tím, že přístup do historických interiérů může být omezený právě kvůli provozu úřadu. I samotná procházka po náměstí ale nabízí zajímavý pohled na celek, v němž zámek, kostel, fara a mariánský sloup společně vytvářejí osobité barokní srdce města.