Jen několik stovek metrů od historického jádra Přední Kopaniny se nachází místo, které spojuje geologii, historii i ochranu přírody. Opukový lom Přední Kopaniny odhaluje vrstvy hornin vzniklé v někdejším křídovém moři a zároveň proslul nazlátlou opukou, známou jako zlatá opuka. Právě ta se stala cenným stavebním a sochařským materiálem.
Dnes je lokalita chráněna jako přírodní památka o rozloze přibližně 1,94 hektaru. Nejde však o běžný výletní areál, kam by se dalo volně vstoupit. Lom má průmyslový charakter, pohyb v jeho prostoru může být nebezpečný a návštěva je proto vhodná především z veřejně přístupného okolí.
Geologický řez do křídového moře
Hlavním důvodem ochrany je odkryv bělohorských opuk a zachovaný geologický profil s hranicí mezi cenomanem a spodním turonem. Tyto názvy označují části období křídy, kdy se v prostoru dnešní Prahy usazovaly horniny v mořském prostředí. Lom tak funguje jako názorná kapitola z geologické historie české krajiny.
Odborný význam místa je mimořádný. Profil je považován za stratotyp bělohorského souvrství – tedy referenční odkryv, podle něhož se toto souvrství popisuje a porovnává s jinými lokalitami. Vrstevní sled má podle plánu péče délku asi 250 metrů a lomová stěna dosahuje výšky kolem 12 metrů.
V hornině se mohou objevit pozůstatky tehdejšího života: mlž Inoceramus labiatus, hlavonožec Mammites nodosoides nebo hvězdice Epiaster michelini. Opuka místy obsahuje také drobné úlomky schránek a jehlice mořských hub. Pod vlastními odkryvy bělohorského souvrství vystupují i starší vrstvy korycanského a peruckého souvrství.
Kámen se zlatým odstínem
Výjimečnost Přední Kopaniny nespočívá jen ve vědeckém významu. V ložisku se nachází poloha nazlátlé až načervenalé opuky mocná přibližně 80 až 120 centimetrů. Její teplé zbarvení dalo vzniknout označení zlatá opuka. Kámen je pevný, dobře opracovatelný a využíval se ve stavebnictví, při výzdobě i pro sochařské práce.
Těžba zde podle dostupných podkladů existovala nejpozději v první polovině 12. století. S místním kamenem je tradičně spojována také románská rotunda sv. Máří Magdaleny, která stojí v historickém jádru Přední Kopaniny. Přesný původ kamene u konkrétních staveb však nelze vždy pokládat za archivně doložený.
Kopaninská opuka se prokazatelně uplatnila například při stavbě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a při opravě věží baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Starší pražské materiály jí připisují podíl také na obnově dalších významných staveb, u těchto případů je ale na místě ověření v památkových pramenech.
Historický lom a proměny krajiny
Na mapě stabilního katastru z roku 1840 byly zakresleny dva sousední opukové lomy. Po roce 1948 se podle plánu péče spojily do jednoho. Rozsah a režim těžby se v průběhu času měnily a dostupné podklady se neshodují zcela v popisu jejího současného stavu. Bezpečné je proto mluvit o historickém těžebním lomu a o tom, že dnešní využití je omezené či proměnlivé.
Lokalita si prošla i méně slavnou etapou. V jižní části vznikla v letech 1990 až 1993 navážka výkopového a demoličního materiálu, v níž se objevily také odpady komunálního charakteru. Původní profil na západním okraji lomu zůstal touto skládkou zcela překryt. Obdobný odkryv byl později zpřístupněn na opačné straně, v prostoru někdejší či současné těžby.
Opukové svahy nejsou bez života
Ochrana se netýká pouze hornin. Na vápnitých opukových půdách přežívají fragmenty skalní a květnaté stepi, především společenstva svazů Festucion valesiacae a Bromion erecti. Zabírají sice jen menší část území, přibližně pět procent, přesto doplňují obraz lokality o cenný přírodní rozměr. Péče o území počítá s odstraňováním náletových dřevin, kosením a postupným řešením navážek i profilu.
Jak lom navštívit
Opukový lom leží asi 500 metrů jihozápadně od rotundy sv. Máří Magdaleny a přibližně 250 metrů severovýchodně od dálnice D7. Spojit ho lze s procházkou po Přední Kopanině a s Kopaninskou stezkou, která vede k bráně lomu. Ta však nabízí pohled z veřejného okolí, nikoli automaticky vstup dovnitř.
Za bránu, k lomovým stěnám ani do prostoru těžby se bez povolení nevstupuje. Terén může být nerovný, v blízkosti se může pohybovat technika a hrany lomu představují riziko pádu. Aktuální režim přístupu je vhodné před cestou ověřit u městské části Praha-Přední Kopanina nebo u pražského magistrátu. I bez vstupu do areálu však místo dobře připomene, jak hluboko sahá geologická historie Prahy a jak výrazně místní kámen ovlivnil její podobu.