Na dolním okraji náměstí v Janovicích nad Úhlavou stojí kostel, v němž se potkává několik výrazných stavebních i uměleckých vrstev. Dnešní podobu mu vtiskly především barokní úpravy z 18. století, pod nimi se ale ukrývá raně gotické jádro. Kostel sv. Jana Křtitele tak není jen barokní dominantou města, ale také názorným dokladem toho, jak se církevní stavby během staletí přizpůsobovaly novému vkusu, potřebám i možnostem své doby.
Středověký základ a barokní proměna
Vznik kostela se klade do druhé poloviny 13. století, pravděpodobně do období po roce 1260. Písemné prameny jej připomínají nejpozději od 14. století. Původní stavba byla jednolodní a její základní dispozice se dochovala dodnes: obdélná loď navazuje na čtvercové kněžiště, které kryje křížová klenba. Do presbytáře se loď otevírá lomeným vítězným obloukem, tedy prvkem typickým pro gotickou architekturu.
Výraznou proměnou prošel kostel roku 1764. Tehdy byla k západnímu průčelí přistavěna věž a stavba získala působivější barokní charakter. Z 18. století může pocházet také jižní předsíň a samotný presbytář. Barokní vybavení interiéru pak doplňuje architekturu, která si přes pozdější přestavby uchovala středověké jádro.
Gotický portál a malby v presbytáři
Při prohlídce vnější podoby kostela stojí za pozornost jižní strana lodi. Nachází se zde vrcholně gotický vstupní portál s lomeným obloukem, datovaný do třetí čtvrtiny 14. století. Je jedním z nejvýraznějších pozůstatků starší podoby stavby a připomíná, že za barokní fasádou se nachází mnohem starší kostel.
Interiér doplňují barokní prvky a podle regionálních informací také vzácné nástěnné malby v presbytáři. Jejich náměty zahrnují Krista v mandorle, Pannu Marii, svatého Jana Křtitele, apoštoly a další světce. Objevují se rovněž symboly evangelistů, výjev Posledního soudu a stětí svatého Jana. Malby byly ve druhé polovině 50. let 20. století restaurovány akademickým malířem Františkem Kotrbou. Při návštěvě je však vhodné počítat s tím, že jejich současná viditelnost a stav se mohou v čase měnit.
Varhany jako hudební kronika kostela
Zvláštní kapitolu dějin kostela představují varhany. První doložený nástroj byl pořízen už roku 1680, další následoval v roce 1738. Roku 1829 vznikly osmirejstříkové varhany, jejichž autorem byl nejspíše klatovský varhanář Franz Halada, uváděný také jako Hollada.
Historický nástroj byl roku 1878 přestavěn. Také u této úpravy se v pramenech objevuje pouze pravděpodobné autorství – patrně se na ní podílel Johann Fischpera ze Sušice. Nejde tedy o jistě doloženou posloupnost, ale o důležitou stopu v hudební historii kostela. Roku 1950 pak byly tyto varhany nahrazeny pneumatickým nástrojem z roku 1914. Ten vytvořil Vincenc Skopek a do Janovic se dostal z kláštera v Českých Budějovicích. V roce 1958 jej opravil Miroslav Heger starší z Hořovic, později se o jeho údržbu staral také Stanislav Havlík z Dobříkova.
Kostel v historickém jádru Janovic
Kostel byl původně farní, dnes je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Nýrsko. Stojí v historickém jádru města, které je zároveň vedeno jako území s archeologickými nálezy. Jeho poloha umožňuje spojit návštěvu kostela s procházkou po náměstí a dalšími historickými místy Janovic nad Úhlavou.
O stavbu se v minulosti pečovalo opakovaně. Fasáda, střecha a okna byly renovovány v letech 1949 až 1950, střecha věže se dočkala obnovy roku 1990 a od roku 2018 probíhaly další opravy financované církví i městem. Kostel navíc nezůstává pouze němou památkou. Konají se zde bohoslužby, poutní program a při vybraných příležitostech také komentované prohlídky či kulturní akce.
Pravidelná návštěvní doba podle dostupných informací není garantována. Kdo chce nahlédnout do interiéru, měl by si proto aktuální možnost prohlídky předem ověřit u města nebo římskokatolické farnosti Nýrsko. Už samotný pohled na věž, gotický portál a proměnlivou architekturu kostela ale nabízí při procházce Janovicemi zajímavé setkání s historií, která zde trvá více než sedm staletí.