V létě roku 1306 přijel do Olomouce český král Václav III. O několik dní později byl v areálu někdejšího olomouckého hradu zavražděn. Událost se odehrála v domě kapitulního děkana Budislava a její přesné místo dnes už nelze určit s jistotou. Stavba prošla řadou přestaveb, přesto právě tento příběh dává Kapitulnímu děkanství na Václavském návrší mimořádnou historickou přitažlivost.
Místo posledního Přemyslovce
Vražda Václava III. 4. srpna 1306 znamenala vymření přemyslovské dynastie po meči a otevřela zápas o český trůn. Ten skončil až nástupem Jana Lucemburského v roce 1310. Tradiční verze spojuje čin s Konrádem z Mulhova, jeho totožnost ani motiv však nejsou spolehlivě objasněny.
V areálu dnes vraždu připomíná pamětní deska. Návštěvník by ale neměl očekávat zachovaný „králův pokoj“. Pozdější stavební proměny znemožňují přesně ukázat, kde k tragédii došlo. Právě tato nejistota přitom podtrhuje, jak složitě se v historických objektech prolíná dochovaná architektura s pozdějšími výklady a tradicemi.
Od hradu k rezidenci kapitulních děkanů
Kapitulní děkanství se začalo formovat v roce 1267, kdy král Přemysl Otakar II. věnoval děkanu Bartolomějovi pozemek v areálu olomouckého hradu. Sídlo vznikalo v těsném sousedství katedrály sv. Václava, na místě, které je od roku 1141 centrem biskupského kostela moravských metropolitů.
Dnešní komplex není jednotnou stavbou z jediné doby. Jeho části původně sloužily různým účelům. Na západě stál palác kapitulního děkana, uprostřed raně gotické purkrabství a na východě takzvaný Nový hrádek s okrouhlou věží z přelomu 12. a 13. století. Purkrabství prošlo výraznou přestavbou kolem roku 1524 a po definitivním zániku olomouckého hradu v 16. století bylo připojeno k děkanství.
Další kapitolu napsala třicetiletá válka, během níž byl původní děkanský palác poškozen a proměnil se v ruinu. V 17. a 18. století následovaly rekonstrukce a rozšíření. Za děkana Kašpara Florentina Glandorfa vzniklo nové východní křídlo s kočárovou remízou. Reprezentační prostory získaly štukovou a malířskou výzdobu, dekorativní podlahy i podobu barokní rezidence.
Barokní sály, kaple a Krvavá pavlač
Historickou vrstevnatost objektu dobře ukazují jeho interiéry. V horním patře okrouhlé věže vznikla domácí prelátská kaple sv. Barbory, která byla v 19. století upravena v novorenesančním duchu. Ve stejné době dostalo severní průčelí takzvanou Krvavou pavlač z neomítaných cihel. Děkan Robert Lichnovský nechal upravit také Erbovní sál, lodžii, kapli a průčelí kočárovny; později se změnil i tvar střech.
Do děkanství se ovšem zapsal ještě jeden slavný návštěvník. V roce 1767 zde byla ubytována rodina Mozartových, které pomohl děkan Leopold Podstatský z Prusinovic. Jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart během olomouckého pobytu zkomponoval svou 6. symfonii F dur. Spojení s Mozartem tak doplňuje dramatický příběh Václava III. o epizodu z dějin evropské hudby.
Historie místa v moderním muzeu
Od roku 1998 je areál součástí Arcidiecézního muzea Olomouc, které vzniklo společným projektem katolické církve a českého státu. Po rekonstrukci, archeologickém průzkumu a restaurátorských pracích se muzeum otevřelo v roce 2006. Další obnova v letech 2021 až 2023 zpřístupnila všechna čtyři ramena gotické křížové chodby, nový ochoz nad klenbami ambitu i podkroví děkanství.
Právě v podkroví se nachází expozice Zde se nacházíte. Svatováclavské návrší v proměnách staletí. Pomocí archeologických nálezů, modelů, plánů, fragmentů výzdoby a interaktivních prvků sleduje vývoj místa od pravěkého osídlení až po současnost. V bývalé rezidenci kapitulních děkanů je instalována expozice Ke slávě a chvále. Tisíc let duchovní kultury na Moravě, která představuje více než dvě stovky děl malířství, sochařství a uměleckého řemesla.
Prohlídka začíná v někdejší kočárové remíze, kde lze vidět barokní triumfální vjezdy olomouckých biskupů a arcibiskupů i ceremoniální vůz Ferdinanda Julia Troyera. Součástí návštěvy jsou také historické sály, archeologická zóna a gotická chodba. V letní sezoně lze trasu spojit s návštěvou románského Zdíkova paláce.
Co čekat od návštěvy
Arcidiecézní muzeum bývá otevřeno od středy do neděle, aktuální režim je však vhodné ověřit před cestou. Objekt se nachází na adrese Václavské náměstí 811/4 a je bezbariérový s výjimkou části prvního patra Zdíkova paláce. Návštěva děkanství nabízí víc než prohlídku jednotlivých sálů: je to cesta vrstvami olomouckých dějin, v nichž se vedle památky na posledního Přemyslovce objevuje středověký hrad, církevní reprezentace, hudební historie i současná muzejní práce.