Ještě nedávno tu byly silážní žlaby, betonové nádrže, zbytky zemědělských staveb, náletové dřeviny a místy i nelegální skládky. Dnes se Slavonínské svahy na jihozápadním okraji Olomouce postupně mění v otevřenou krajinu, kam se dá vyrazit na krátkou procházku a za výhledem. Proměna zatím není dokončená, právě její postupný charakter je však na místě dobře patrný.
Od zemědělského brownfieldu k zeleným terasám
Lokalita v katastru městské části Slavonín leží mezi ulicemi Na Stráni a Zolova, zahrádkářskou kolonií, dálnicí a okolím fortu č. XI. Podoba území se během posledních desetiletí několikrát změnila. Střídaly se zde sady a zemědělské provozy, mizely meze a část plochy posloužila také jako skládka zemin.
Prvním viditelným krokem k obnově bylo odstranění silážních žlabů z pozemků zemědělského družstva. Na městských pozemcích pak došlo k úpravě dvou teras a jejich postupnému zatravnění. Místo tak získalo vzdušnější podobu a terénní členění, které dříve zůstávalo skryté pod pozůstatky provozního areálu.
Mladý sad a široké výhledy
Na dolní terase přibylo na podzim 2025 celkem 23 ovocných stromů. Jabloně, hrušně a švestky jsou zatím mladé, přesto už dávají prostoru jasnější charakter. Další výsadby mají navázat na budování cyklostezky, protože část území musí do té doby zůstat volná pro její realizaci.
Slavonínské svahy nejsou výletním cílem kvůli jediné dominantě. Jejich kouzlo spočívá spíše v otevřeném prostoru nad městem. Za příznivého počasí se odtud otevírají pohledy na Olomouc a panorama Nízkého i Hrubého Jeseníku. V širším okolí lze vnímat také siluetu sochy svatého Kryštofa, známé jako olomoucký Golem.
V blízkosti se nachází rovněž fort č. XI, součást někdejšího fortového věnce kolem Olomouce. Pevnost vybudovaná v letech 1851 až 1854 na takzvaném Zlatém vrchu ovšem není podle městských podkladů běžně přístupná veřejnosti. Jde tedy především o historickou souvislost a zajímavý orientační bod v krajině, nikoli o atrakci, která by byla součástí procházky.
Krajina, která má zadržet vodu
Revitalizace nemá být jen estetickou úpravou. Studie proveditelnosti počítá s krajinářskými zásahy, které mohou pomoci při suchu, přívalových deštích i podpoře místní biodiverzity. Navrhuje například ovocný sad, solitérní stromy, mokřadní biotopy a další krajinnou zeleň.
Součástí návrhu jsou také tři mělké terénní deprese fungující jako dešťové zahrady. Jejich úkolem má být zachytit srážkovou vodu, zpomalit její odtok a vytvořit podmínky pro rostliny, kterým nevadí krátkodobé zamokření. Starší městská vize zmiňovala také protierozní opatření, broukoviště a úkryty pro plazy.
Ne všechny tyto prvky však návštěvník na místě najde už dnes. Přístřešky, lavičky, výletiště, pěšina s výhledovými místy i vodní prvky zatím patří k navrhovaným etapám. Podle městské adaptační a mitigační strategie se s realizací opatření počítá v horizontu do roku 2030.
Budoucí spojení Slavonína s Nedvězím
Důležitou součástí proměny je připravovaná cyklostezka mezi Nedvězím a Slavonínem. Trasa má vést od ulice Jilemnického v Nedvězí přes zemědělské pozemky a most přes dálnici D35 kolem Slavonínských svahů až na ulici Za Kostelem ve Slavoníně.
Rada města v červenci 2026 schválila výběr zhotovitele. Stavba se podle aktuálních plánů připravuje na podzim téhož roku a dokončení má následovat v dalším období. Cyklopropojení tedy zatím není hotové a při návštěvě je vhodné počítat s tím, že se území může dále měnit.
Ke Slavonínským svahům lze zamířit ze Slavonína, zejména v návaznosti na ulice Na Stráni a Zolova; v okolí se nachází také zastávka MHD Slavonín, křižovatka. Dnes jde především o místo pro kratší procházku, pozorování proměny krajiny a výhled do okolí. Protože zde zatím není dokončený park ani jednotná návštěvnická infrastruktura, vyplatí se před cestou ověřit aktuální stav přístupových cest.