V Zikmundově vile ve Zlíně se dodnes potkává několik vrstev historie. Dům vznikl jako služební bydlení v baťovské éře, později prošel výraznou přestavbou pro cestovatele Miroslava Zikmunda a nakonec se stal jedním z nejautentičtějších míst připomínajících jeho život i práci. Nejde přitom jen o památku spojenou se slavným jménem. Vila je pozoruhodným příkladem toho, jak může architektura sloužit konkrétnímu způsobu života.
Od služebního domu k domovu cestovatele
Vila v ulici Pod Nivami byla postavena v letech 1934 až 1935 pro JUDr. Josefa Januštíka, prvního hejtmana nově zřízeného zlínského okresu. Stavbu připravil Baťův podpůrný fond. Jméno původního projektanta se podle dostupných podkladů nedochovalo, dům však nese typické rysy funkcionalismu: jednoduchou hmotu, plochou střechu, pásová okna a břízolitovou omítku.
Od běžných baťovských staveb se odlišuje především nárožním arkýřem, v jehož středu se uplatňuje kruhový sloup. V roce 1942 dům koupil filmový scenárista a režisér Elmar Klos, pozdější držitel Oscara. Sám zde ale nebydlel. Zásadní kapitola začala o jedenáct let později, kdy se majitelem stal Miroslav Zikmund.
Na rozhodnutí dům koupit měla podle dochovaných informací vliv také jeho vzrostlá zahrada. Vila se však brzy ukázala jako vhodná nejen k bydlení. V roce 1953 prošla rozsáhlou adaptací pod vedením architekta Zdeňka Plesníka, který ji přizpůsobil potřebám cestovatele, spisovatele a filmaře.
Architektura podle skutečného života
Plesník rozšířil původní arkýř a doplnil jídelní kout napojený na venkovní terasu. Charakteristickým prvkem se staly prefabrikované betonové panely použité v okolí arkýře, jídelního koutu i terasy. Proměnou prošlo také vnitřní uspořádání. Z běžného rodinného domu se stalo místo, kde se žilo, plánovaly expedice, psaly knihy, zpracovávaly fotografie a stříhaly filmy.
Knihovna je propojena s obývacím pokojem a ukrývá vysouvací projekční plátno. V pracovně se dochovala oboustranná mapa, nechybí fotokomora ani filmová laboratoř. Praktickým detailem je výtah na předměty, který vede z koupelny přes kuchyň do suterénu. První rok po koupi zde navíc společně s novomanželkami bydleli Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Hanzelkovi se později přestěhovali do vlastní vily na sousedním pozemku, rovněž podle návrhu Zdeňka Plesníka.
Na podobě interiéru spolupracoval také designér Miroslav Navrátil. Nábytek z ohýbané lepené dýhy, světlého jasanového dřeva a béžové plastové fólie z napajedelské Fatry nebyl vytvořen jako dekorace do expozice. Vznikal pro konkrétní potřeby domu a jeho obyvatel. Variabilitu umožňují takzvané zubatky, vlněné nákližky pro umisťování polic.
Živé muzeum Miroslava Zikmunda
Miroslav Zikmund ve vile žil téměř sedmdesát let, až do roku 2020. Zůstaly zde tisíce knih a stovky předmětů, které si přivezl z cest. Právě díky nim dům nepůsobí jako nově sestavená sbírka, ale jako skutečný obytný a pracovní prostor. V jednotlivých místnostech je patrné, že se tu dlouhé roky plánovalo, tvořilo i přijímalo mnoho návštěv.
Ve vile se podle nadačního fondu setkávali lidé z kulturního a veřejného života, například Václav Havel, Soňa Červená, Ludvík Vaculík, manželé Zátopkovi nebo Miloš Forman. Dům tak připomíná nejen slavné expedice Hanzelky a Zikmunda, ale také širší společenský a kulturní život druhé poloviny 20. století.
Vila a zahrada jsou od roku 2000 kulturní památkou. Jejich hodnota nespočívá pouze ve vnějším vzhledu stavby, ale také v mimořádně zachovaném interiéru a mobiliáři z 50. let. V roce 2020 dům koupil zlínský podnikatel a mecenáš Čestmír Vančura, který založil Nadační fond Zikmundova vila. Záměrem bylo zachovat místo jako prostor bydlení, práce, tvorby a kulturního setkávání.
Prohlídka vily vyžaduje plánování
Veřejnosti se vila otevřela v listopadu 2022, po téměř devadesáti letech soukromého užívání. Není však přístupná každý den jako běžné muzeum. Navštívit ji lze v termínech komentovaných prohlídek a veřejných akcí, které se rezervují online u provozovatele. Prohlídka trvá přibližně hodinu a kvůli zachování komorní atmosféry je určena nejvýše šesti návštěvníkům.
Trasa vede přes vstupní halu, knihovnu, obývací pokoj, patro s ložnicí a hostinským pokojem, fotokomoru, koupelnu s tělocvičnou, pracovnu i technické zázemí s filmovou laboratoří. Za příznivého počasí se návštěvníci dostanou také na terasu a po prohlídce mohou samostatně projít zahradu. Aktuální ceny a volné termíny je vhodné ověřit před cestou; vila navíc není bezbariérová.
Do Zikmundovy vily lze dojít ze spodní branky v ulici Pod Nivami nebo hlavní bránou z ulice Žlebová. Z autobusového a vlakového nádraží trvá cesta pěšky přibližně 25 minut, případně lze využít městský autobus do zastávky Cigánov. Návštěvu je možné spojit s dalšími zlínskými funkcionalistickými stavbami, Muzeem jihovýchodní Moravy nebo filmovými ateliéry na Kudlově.
Význam vily přesahuje regionální rámec. Dne 24. července 2026 bylo oznámeno její přijetí do mezinárodní sítě Iconic Houses, která sdružuje architektonicky významné domy-muzea 20. století. Zikmundova vila tak připomíná dvě tradice najednou: zlínský funkcionalismus a mimořádně osobitý odkaz cestovatele, který dokázal svůj domov proměnit v základnu pro poznávání světa.