Nejpozoruhodnější detail klobouckého kostela se nachází vysoko nad hlavami návštěvníků. Vítězný oblouk zdobí freska se scénou vztyčování Ježíšova kříže na Kalvárii. Ludvík Kolek ji vytvořil v roce 1955, tedy ve svých dvaadvaceti letech a krátce po absolvování akademie. Práce v kostele svatého Vavřince patří k jeho raným sakrálním realizacím a předznamenala jeho pozdější významné působení v českém církevním umění.
Podle farní kroniky maloval Kolek oblouk v listopadu a prosinci. Pomáhal mu Jan Florián. Když byl kostel po statickém zajištění v 80. letech znovu upravován, autor se ke své malbě ještě jednou vrátil a opravil ji. Díky tomu zůstává v interiéru připomínka období, kdy mladý výtvarník teprve hledal vlastní cestu, ale už dostal příležitost vytvořit dílo pro výrazný městský chrám.
Barokní kostel se staršími kořeny
Dnešní kostel svatého Vavřince byl podle dostupných údajů postaven v roce 1655. Historie zdejší farnosti je však podstatně starší. Kostel se v písemných zmínkách objevuje už kolem roku 1300 a bezpečně doložen je také v roce 1349. Současná stavba tak stojí na místě s dlouhou duchovní tradicí, která přežila několik staletí proměn.
Chrám má barokní původ. V roce 1863 prošel úpravami, při nichž vznikla oratoř a hudební kruchta a patrně se také zvětšila okna. V průběhu 19. století následovaly další opravy. Ani ve 20. století se kostel nevyhnul zásahům: v roce 1968 se opravovaly například vnější omítky, okapy a okna, v roce 1986 bylo třeba kostel staticky zajistit a stáhnout klenbu. Oprava kopule věže přišla na řadu v roce 2001.
Interiér spojuje několik vrstev umění
Kloboucký kostel není zajímavý jen Kolkovou freskou. V roce 1964 byly vyměněny oltáře a původní obraz svatého Vavřince byl po restaurování znovu umístěn za hlavní oltář. Po jeho stranách a v jeho okolí se nacházejí raně barokní řezby, které patrně pocházejí z Litenčic u Kroměříže.
U křtitelnice stojí barokní sousoší Křtu Páně. Do Klobouk se dostalo ze zříceného kostela svatého Václava v Hustopečích. Právě podobné přesuny starších děl připomínají, že vybavení kostelů často putovalo mezi obcemi a že dnešní interiér může být složen z předmětů s různorodým původem.
Patronem chrámu je svatý Vavřinec, římský jáhen, kterého tradice spojuje se Španělskem. Podle křesťanského podání zemřel roku 258 mučednickou smrtí na roštu, jenž se stal jeho typickým atributem v umění. Jeho postava tak zapadá do dlouhé tradice obrazů a soch, které návštěvník v sakrálních stavbách čte nejen jako výzdobu, ale i jako vyprávění.
Sakrální návrší nad klobouckým náměstím
Kostel tvoří spolu s farou a kaplí svaté Barbory výrazný celek na návrší nad náměstím. Kaple byla podle městských údajů postavena v roce 1669 a s kostelem ji spojuje schodiště. Při procházce Kloboukami tak lze navštívit několik staveb, které spolu vytvářejí přirozenou historickou dominantu města.
Ludvík Kolek se později proslavil především sakrální architekturou a výtvarnou tvorbou. Jeho jméno je spojováno například s kostely v Senetářově, Jedovnicích, Hustopečích, Křižanově nebo Slavkovicích. Kloboucká malba proto nabízí zajímavý pohled na začátek jeho dráhy – ještě předtím, než se stal autorem celých kostelních prostorů.
Co vědět před návštěvou
Kostel je stále užíván jako farní. Pravidelné bohoslužby se konají v neděli, ve středu, ve čtvrtek a v pátek; jejich časy se mohou měnit podle období. Běžný návštěvní režim mimo bohoslužby ani pravidelné prohlídky nejsou v dostupných údajích uvedeny, proto je vhodné ověřit si možnost vstupu předem u Římskokatolické farnosti Klobouky u Brna.
Nejlepší je spojit návštěvu kostela s procházkou po okolí náměstí a výstupem ke kapli svaté Barbory. Pokud se podaří nahlédnout do interiéru, vyplatí se zvednout oči k vítěznému oblouku. Právě tam je nejvýrazněji vidět, jak se v jednom klobouckém chrámu potkává barokní tradice s odvážnou poválečnou malbou mladého autora.