Ještě v první polovině 19. století byl Knihov podobně jako mnohé okolní kopce převážně holý. Dnes jeho svahy pokrývá les a na okraji Zdic nabízí příjemné místo pro procházku, sport i odpočinek. Vrch dosahuje přibližně 369 metrů nad mořem a leží v údolí sevřeném silnicí, dálnicí a řekou Litavkou.
Od lomů a vápenek k městskému lesoparku
Proměna Knihova v zelené zázemí města probíhala postupně. Na jeho západním úpatí, v prostoru dnešní ulice Našich mučedníků, fungovaly už od 17. století vápenné pece. Zdejší vápno se rozváželo nejen po Čechách, ale také do Německa. Místní vápenická výroba později podlehla konkurenci průmyslových podniků v Berouně.
Jihovýchodní strana kopce zase připomíná těžbu pískovce. V 18. a 19. století zde vzniklo několik lomů a kámen se podle městských materiálů používal při stavbě domů i železničních mostů. Obecní kronika zmiňuje také zpracování jemnozrnného pískovce na brusivo pro sklárny. Dnes tyto hospodářské dějiny nejsou na první pohled patrné, patří však k důležitým vrstvám příběhu Knihova.
Samotné zalesňování postupovalo pomalu. Podílel se na něm mimo jiné kníže Colloredo-Mansfeld z Dobříše, který obci daroval stromky. V roce 1923 pak Zdice upravily Knihov z obecních prostředků na lesopark. Místo se brzy stalo vyhledávaným odpočinkovým cílem obyvatel.
Hradiště pod stromy a památník Miroslava Tyrše
Knihov má i starší historické kořeny. Archeologická zjištění spojují jeho vrchol se slovanským hradištěm, pravděpodobně z 10. století. Letecký archeologický průzkum měl v lokalitě odhalit pravidelný půdorys valů. Podoba ani rozsah někdejšího opevnění však dnes nejsou při běžné návštěvě snadno čitelné, a tak je nejlepší vnímat tuto informaci jako další, méně viditelnou vrstvu zdejšího příběhu.
Nejvýraznější připomínkou novodobých dějin je Tyršův památník uprostřed lesoparku. Odhalen byl 17. září 1934 při příležitosti nedožitých stých narozenin dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola. Slavnosti se tehdy účastnili sokolové, turisté z Klubu českých turistů i obyvatelé Zdic. Památník dodnes funguje jako přirozený orientační bod a připomíná, že Knihov nebyl jen místem pro náhodné procházky, ale také pro organizovaný tělocvik a společenský život.
Lesopark pro odpočinek, pohyb i rodiny
V 50. letech 20. století získal Knihov další společenskou funkci. Vzniklo zde přírodní hlediště a prostor pro ochotnická divadelní představení i taneční zábavy. Na někdejší kulturní využití dnes navazuje především nabídka pro volný čas a sport.
Obnova lesoparku začala přibližně kolem roku 2000. Byly upraveny hlavní cesty, odstraněny náletové dřeviny a vznikly průzory mezi stromy, které umožňují výhledy na Zdice a okolí. Obnovy se dočkaly také lavičky ve srubovém provedení a prostor kolem Tyršova památníku. První etapa revitalizovaného areálu byla slavnostně otevřena v květnu 2011.
Dnešní návštěvníci mohou podle turistických materiálů využít běžecké trasy, cvičební stanoviště, dětské hřiště, terénní skluzavku, pétanque nebo herní prvky včetně pexesa. Pro děti je určena také Tyršova stezka s úkoly. Naučná trasa měří přibližně 3,8 kilometru a její převýšení při stoupání i klesání činí zhruba 125 metrů. Jednotlivé informační panely přibližují historii Zdic, kulturní a sportovní tradice, významné osobnosti i přírodu.
Výlet, který lze spojit s prohlídkou Zdic
Lesopark je přístupný celoročně a bez vstupného. Z vlakového nádraží Zdice je to přibližně tři kilometry, tedy zhruba 40 až 45 minut chůze podle zvolené trasy. Do Zdic se lze z Prahy dopravit také přímým vlakem linky R16, cesta trvá přibližně 50 minut.
Knihov se hodí pro krátký výlet i delší odpoledne. Někdo ocení klid mezi stromy a lavičku u památníku, jiný si vybere běh, cvičení nebo rodinné úkoly. Naučná trasa navíc pokračuje do města, takže lze návštěvu lesoparku spojit s prohlídkou historického centra Zdic nebo s návštěvou muzea Výtopna Zdice. Stav jednotlivých herních a cvičebních prvků se může v čase měnit, základní kouzlo Knihova však zůstává stejné: na jednom kopci tu lze sledovat přírodu, místní dějiny i proměnu veřejného prostoru během více než sta let.