Jen málokde v Praze lze během krátké procházky tak názorně sledovat, jak se po vzniku Československa měnily představy o bydlení. Kolonie Svoboda na pomezí Vinohrad a Vršovic vznikla v první polovině 20. let 20. století jako družstevní obytný soubor, který spojil zahrady, volněji rozmístěné domy a výraznou architekturu Františka Alberta Libry.
Zahradní město místo uzavřeného bloku
Kolonie se budovala přibližně v letech 1921 až 1925 pro Obecně prospěšné družstvo Svépomoc. Podle pražských podkladů ji tvoří 16 rodinných domů a 17 dvojvil. Některé objekty přitom nebyly určeny jen jedné rodině, ale mohly nabídnout bydlení až čtyřem domácnostem.
Urbanistické řešení vycházelo z myšlenky anglických zahradních měst. Domy nestojí v nepřerušovaných uličních frontách, ale ve volnější zástavbě obklopené zelení. Takový způsob výstavby nabízel více světla, vzduchu a soukromí než tradiční činžovní bloky. Zároveň odpovídal rozvoji nově připojených pražských oblastí po vzniku Velké Prahy v roce 1922 a snaze nabídnout kvalitnější bydlení širším vrstvám obyvatel.
Libra mezi rondokubismem a modernismem
Autorem celkové koncepce i jednotlivých typů domů byl architekt František Albert Libra. Jeho návrh nespoléhal na jednotvárnost. Jednotlivé vily a dvojvily se liší uspořádáním, zároveň je spojují geometricky komponované fasády, zvýrazněná okna, dveře, římsy a štíty.
Starší část v Hradešínské ulici působí dekorativněji. Objevují se zde prvky takzvaného národního slohu, pro který se používají také názvy obloučkový dekorativismus, obloučkový kubismus, rondokubismus nebo československé art deco. Typické jsou oblé a geometrické motivy, které dodávají domům slavnostní, ale stále obytný charakter.
Domy v ulici Na Šafránce jsou podle popisů celé lokality střídmější a více klasicizující. Právě toto srovnání patří k nejzajímavějším momentům procházky: na poměrně malém území lze vnímat posun od dekorativního výrazu k umírněnější moderní architektuře. Součástí původního výtvarného účinku byla také barevnost. Používaly se zejména zemité odstíny, které doplňovala okrová nebo světle modrá. Dnešní nátěry však nemusejí vždy odpovídat původní podobě.
Architektův vlastní dům
Libra nebyl pouze autorem projektu. V kolonii si postavil také vlastní vilu s ateliérem na adrese Hradešínská 1823/32, dnes uváděné jako Hradešínská 32. Dům tak připomíná osobní rozměr celého souboru i skutečnost, že architekt měl možnost žít uprostřed prostředí, které navrhl.
V 50. letech byla vila, podobně jako některé další objekty v okolí, upravena na činžovní vilu. Librově rodině zůstal byt v přestavěném podkroví. Architekt, narozený 8. dubna 1891 a zemřelý 30. června 1958, během své kariéry prošel od rondokubismu přes purismus a funkcionalismus až k poválečným realizacím ovlivněným socialistickým realismem. Kolonie Svoboda proto představuje důležitou připomínku jeho rané tvorby.
Prestižní adresa i živé sousedství
Kolonie nebyla jen stavebním experimentem, ale také společenským místem. K jejím obyvatelům patřil například violoncellista Miloš Sádlo nebo vršovický starosta Jan Štípek. V ulici Na Šafránce měl ateliér také architekt Alena Šrámková. Přítomnost umělců, architektů a dalších výrazných osobností přispěla k pověsti prestižní adresy.
Dnes jde především o obytnou lokalitu, nikoli o muzeum s běžně přístupnými interiéry. Při návštěvě je proto nejlepší držet se veřejných ulic Hradešínská, Na Šafránce a okolí Chorvatské ulice, sledovat rozdíly mezi jednotlivými domy a respektovat soukromí obyvatel.
Tip na architektonickou procházku
Kolonii lze projít individuálně bez vstupného a bez návštěvnického centra. Kdo chce místu porozumět podrobněji, může využít komentovanou procházku v rámci Dne architektury, která je podle aktuálního programu naplánována na neděli 4. října 2026 od 11 hodin. Sraz má být u adresy Slovenská 1725/37 nad schodištěm a program má trvat přibližně 90 minut.
Ať už návštěvník zvolí samostatnou procházku, nebo výklad odborníka, Kolonie Svoboda ukazuje, že pozoruhodná architektura nemusí být ukryta za plotem památkové instituce. Někdy se nejlépe čte z běžné ulice – v rytmu oken, barev fasád, zahrad a domů, které dodnes slouží svému původnímu účelu.