Jen málokterá památka v Krušných horách vypráví o zaniklé krajině tak názorně jako roubený kostel svatého Jana Křtitele v Českém Jiřetíně. Původně stál ve Flájích, obci, která musela ustoupit výstavbě vodárenské nádrže. Když hrozilo, že kostel zmizí spolu s vesnicí, byl rozebrán, převezen a znovu sestaven v nedalekém Českém Jiřetíně.
Z Flájí do Českého Jiřetína
Fláje ležely v blízkosti saské hranice a jejich osud se v druhé polovině 20. století navždy změnil. Kvůli stavbě Flájské přehrady zanikla nejen samotná obec, ale také okolní osady, například Mackov, Pastviny, Vilejšov a Oldříš. Území někdejších Flájí dnes správně náleží k Českému Jiřetínu.
Kostel byl ve Flájích odsvěcen v dubnu 1962. Následně se připravoval jeho transfer a v roce 1969 byl jednotlivě rozebrán a přenesen do jižní části Českého Jiřetína. Záchrana nebyla jen technickým přesunem stavby. Zachovala se tak výrazná připomínka obce, jejích obyvatel i kulturního prostředí, které by jinak zůstalo skryté pod hladinou přehrady.
Dnes je kostel kulturní památkou České republiky. Památková ochrana byla zapsána už v roce 1963, tedy ještě před jeho přenesením. V krajině, kde po původní zástavbě zůstalo jen málo hmotných stop, má mimořádnou vypovídací hodnotu.
Modlitebna luteránů, později katolický kostel
Počátky stavby se tradičně spojují s rokem 1653, některé místní materiály však uvádějí také rok 1563. Jisté je, že vznikla jako dřevěná luteránská modlitebna. Náboženské poměry ve Flájích ovlivňovala blízkost Saska, a protestantství zde přetrvávalo déle než v řadě dalších částí Čech.
Po převzetí duchcovského panství Janem Bedřichem z Valdštejna v roce 1664 sílil tlak na rekatolizaci. Na konci 60. let 17. století byla modlitebna rozšířena, získala věž a začala sloužit jako katolický kostel. Prameny se v přesném datu mírně rozcházejí: uvádí se rok 1669 i období po roce 1670.
Stavba tak v sobě spojuje několik vrstev regionálních dějin. Není pouze dokladem tradičního dřevěného stavitelství, ale také svědkem náboženských proměn v pohraniční oblasti, kde se české a saské vlivy po staletí přirozeně prolínaly.
Roubená architektura pro drsné hory
Kostel má obdélnou loď, užší presbytář zakončený trojicí stran, obdélnou sakristii na severovýchodě a předsíň na jižní straně. Roubená konstrukce nebyla v horském prostředí samoúčelná. Odpovídala místním stavebním tradicím a dokázala odolávat náročnému klimatu Krušných hor.
Národní památkový ústav stavbu řadí mezi nejstarší a nejvýznamnější roubené sakrální objekty v České republice. Turistické materiály ji někdy označují za jediný celodřevěný kostel v Krušných horách. Takové označení je vhodné chápat především jako připomínku její výjimečnosti v regionu.
Původní interiér tvořil hlavní oltář svatého Jana Křtitele, dva boční oltáře a soubor gotických i barokních plastik. Část vybavení se po zániku Flájí rozptýlila v dalších institucích. Pieta a oboustranná Madona jsou uloženy ve sbírkách Oblastního muzea v Mostě, jeden z obrazů se nachází v kapli svaté Kateřiny v Oseku.
Památka, která žije dál
Po období útlumu v době normalizace prošel kostel obnovou v roce 1995. Poté byl vrácen církvi a v roce 1996 znovu vysvěcen. V presbytáři dnes zaujmou vitráže podle návrhu malířky Gerlindy Fritsch. Ta vytvořila také moderní oktagon nad oltářem, jehož výzdoba pracuje s liturgickou tematikou.
Kostel stojí v dolní, respektive jižní části Českého Jiřetína. Pravidelné návštěvní hodiny ani stálý režim prohlídek nejsou spolehlivě doloženy a bohoslužby se konají pouze příležitostně. Před cestou je proto rozumné ověřit možnost vstupu u obce nebo Římskokatolické farnosti Fláje.
Návštěvu lze spojit s výletem k Flájské přehradě a putováním po stopách zaniklé obce. Kostel svatého Jana Křtitele přitom není jen cílem cesty, ale také klíčem k pochopení krajiny, která se změnila k nepoznání a jejíž část dnes připomíná právě tato zachráněná roubená stavba.