Regionem.cz
Objevujte Česko

Krásná u Aše: cesta na nejzápadnější místo Česka vede krajinou zmizelých vesnic

Na samém okraji Ašského výběžku leží Krásná, nejzápadnější česká obec s vlastním obecním úřadem. Její okolí nabízí víc než jen návštěvu hraničního mezníku: pěší výlet tu prochází krajinou Smrčin, kolem zaniklého Újezdu, památníků i míst, která připomínají složitou minulost pohraničí.

30. srpna 2026, 10:01

Nejzápadnější bod České republiky neleží v centru žádného města ani u rušné silnice. Najdeme ho v katastru Újezdu u Krásné, několik kilometrů od zastavěné části obce Krásná. Právě odtud vede pohodlná zeleně značená trasa k česko-německé hranici, kde krajní bod označuje hraniční mezník z roku 1844.

Výlet má délku přibližně 6,5 kilometru jedním směrem a zabere zhruba dvě hodiny. Trasa je převážně rovinatá a zvládnou ji pěší turisté i cyklisté. Její hlavní půvab ale nespočívá pouze v zeměpisném prvenství. Cestou se otevírá příběh Ašska, regionu, který výrazně proměnilo vysídlení obyvatel i desetiletí existence přísně střeženého pohraničního pásma.

Most, který spojuje dvě strany hranice

V blízkosti nejzápadnějšího bodu stojí dřevěná lávka známá jako Most Evropy nebo Most přátelství. Přes vodní tok, který zde tvoří státní hranici, propojuje českou a německou stranu. Vznikla v roce 2008 díky spolupráci ašského Smrčinského klubu s německými partnery.

Při přechodu lávky návštěvník na chvíli vstupuje na německé území. Kdo chce pokračovat po hranici nebo zamířit dál do Německa, měl by mít u sebe platný občanský průkaz či cestovní pas. Okolní cesty mohou být po dešti podmáčené, a proto se hodí pevná obuv. Na trase jsou odpočinková místa a menší útulny, ty však nejsou automaticky určeny k přenocování.

Újezd zmizel, jeho příběh zůstal

Jedním z nejsilnějších míst výletu je pietní prostor na místě někdejší osady Újezd, německy Mähring. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1331. Před druhou světovou válkou zde žilo necelých dvě stě obyvatel, po válce však byli němečtí obyvatelé odsunuti a v 50. letech vesnice zanikla v souvislosti se vznikem střeženého hraničního pásma.

Dnes někdejší sídlo připomíná dřevěný kříž s informační tabulí. V okolí se nachází také obnovený německý hřbitov a památník obětem první a druhé světové války. Tiché pozůstatky v krajině připomínají, že pohraničí není jen malebnou kulisou pro výlet, ale také územím, kde během několika desetiletí zmizely celé obce a zpřetrhaly se místní vazby.

Trasa z Krásné vede rovněž kolem objektu bývalé pohraniční roty, železničního přejezdu ve Štítarech a dalších míst spojených s minulostí regionu. Právě spojení přírody, památek a někdejší železné opony dává zdejšímu putování neobvyklou atmosféru.

Krásná jako brána do Ašského výběžku

Samotná Krásná má první písemnou zmínku rovněž z roku 1331. Kolem roku 1400 ji získali Zedtwitzové a jejich majetky s obcí spojovaly dějiny až do konce patrimoniální správy. Před druhou světovou válkou zde žilo přes dva tisíce lidí. Pracovali například v textilních provozech, strojírně, pivovaru nebo v ašských textilkách. Význam měla také železniční trať z Aše do Hranic, otevřená v roce 1885.

Po poválečném úbytku obyvatel a období, kdy byla Krásná v letech 1960 až 1989 součástí Aše, se obec znovu osamostatnila. Dnes nabízí návštěvníkům multifunkční a fotbalové hřiště, dětské hřiště, lanové centrum, workoutové prvky i asfaltový okruh dlouhý 400 metrů, využívaný také pro in-line bruslení. Zajímavostí je hrázděný dům čp. 89 z roku 1793. Za pozornost stojí rovněž zámeček Větrov, jehož historie sahá do roku 1856. Po válce v něm fungoval dětský domov a jeho prostředí inspirovalo knihu Indiáni z Větrova i stejnojmenný film.

Krásná získala titul Vesnice roku 2015 v celostátním kole soutěže. Pro výletníka je ale především praktickým východiskem do západního cípu Smrčin. Obcí procházejí cyklotrasy napojené na německou bavorskou i saskou stranu. Delší okruh přes Aš, Krásnou, Pastviny, Hranice, Trojmezí a bývalý Újezd měří přibližně 39 kilometrů a vede po trasách 2057, 2058 a evropské Iron Curtain Trail. Kvůli kombinaci asfaltu a štěrku se hodí trekingové nebo horské kolo.

Co přidat k návštěvě nejzápadnějšího bodu

Širší okolí nabízí lesnatou podhorskou krajinu s loukami, mokřady a rašeliništi. Výlet lze spojit s návštěvou národní přírodní památky Lužní potok a Bystřina, která patří k cenným přírodním lokalitám Ašska. Žijí zde mimo jiné perlorodka říční a hnědásek chrastavcový. Nejde však o místo přímo na základní trase ke krajnímu bodu, ale o samostatný cíl v širším regionu.

Dobrou základnou pro další poznávání je Aš s Muzeem Ašska, rozhlednou Háj a turistickým informačním centrem. Zajímavou zastávkou může být také zřícenina hradu Neuberg v Podhradí nebo historické lokality v Hranicích a na Trojmezí.

Krásná tak není jen bodem na mapě u nejzápadnějšího okraje republiky. Je místem, odkud lze během jediného výletu poznat přírodu Smrčin, překročit symbolickou hranici, dotknout se příběhu zaniklé vesnice a vnímat, jak se někdejší nepřístupné pohraničí proměnilo v otevřenou krajinu pro pěší i cyklisty.

Další objevy v okolí

Vildštejn ve Skalné: hrad, který povstal z ruin

Na skalním ostrohu nad potokem Sázek stojí Vildštejn, jeden z nejstarších kamenných hradů v Čechách. Románská kaple, vodní obranný systém i pozoruhodný příběh záchrany z něj dělají místo, kde se během jediné návštěvy potkávají středověk, pivovarnictví, soudnictví i moderní obnova památek.

30. srpna 2026, 08:47 Číst článek

Ašsko v obrazech: výstava Paměť míst oživuje krajinu i její příběhy

Historická hasičárna na Poštovním náměstí v Aši hostí výstavu obrazů místní autorky Petry Blaženkové. Soubor nazvaný Paměť míst představuje zákoutí Karlovarského kraje, především Ašska, a zve k zamyšlení nad tím, co všechno může uchovat obraz – od známé krajiny až po vzpomínku na místo, které se proměnilo nebo zaniklo.

28. srpna 2026, 11:21 Číst článek