Regionem.cz
Objevujte Česko

Adršpašské skály: pískovcový labyrint, který stojí za pomalé objevování

Vysoké skalní věže, úzké soutěsky, vodopády i jezírko s plavbou dělají z Adršpašských skal jedno z nejpůsobivějších míst v české krajině. Hlavní okruh měří 3,5 kilometru, na jeho projití si však vyhraďte nejméně tři hodiny.

25. srpna 2026, 20:17

Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru nebo Džbán. Tak znějí názvy některých skalních věží, které návštěvníka provázejí Adršpašským skalním městem. Pískovcový labyrint u obce Adršpach nabízí mnohem víc než několik působivých vyhlídek. Na poměrně krátké trase se střídají soutěsky, schodiště, mostky, vodopády, jezírka a místa, kde skály vytvářejí téměř pohádkové kulisy.

Hlavní okruh vede srdcem skalního města

Základní prohlídková trasa je značena zeleně a měří přibližně 3,5 kilometru. Přesto nejde o rychlou procházku. Úzké průchody, schody, stoupání a množství zastávek vybízejí k pomalému tempu, fotografování a vnímání detailů. Provozovatel doporučuje počítat alespoň se třemi hodinami.

U vstupu čeká návštěvníky jezírko Pískovna, které vzniklo zatopením bývalého těžebního prostoru. Kolem něj vede zhruba kilometrová modře značená trasa. Koupání je zde zakázané, voda však vytváří působivý kontrast k okolním skalám a představuje příjemné místo pro začátek nebo zakončení výletu.

Samotný okruh pokračuje kolem Homole cukru a Gotické branky. Ta byla vybudována v roce 1839 a stala se původním vstupem do skalního města. Následují Dlouhá chodba, Sloní náměstí, Krakonošův zub a Čertův most. Každé z těchto míst má jinou atmosféru: někde se skály otevírají do širšího prostoru, jinde se návštěvník protahuje sevřenou soutěskou.

Vodopády, vyhlídky a slavní obyvatelé skal

K výrazným zastavením patří Malý a Velký vodopád. Velký vodopád padá do soutěsky z výšky přibližně 16 metrů a poblíž něj stojí busta Johanna Wolfganga Goetha. Německý básník Adršpašské skály navštívil v roce 1790, kdy byla přístupná jen část dnešního labyrintu.

U Velkého vodopádu se nachází také odbočka ke Skalnímu jezírku. V sezoně je na něm možné absolvovat plavbu na pramicích s výkladem převozníků. Nejde přitom o Pískovnu u vstupu, ale o menší vodní plochu ukrytou přímo ve skalním městě. Provoz loděk i podmínky návštěvy se mohou během roku měnit, proto je dobré ověřit aktuální stav před cestou.

Ve druhé části okruhu se objevují další známé útvary, například Skalní hrad, vyhlídka Velké panorama a dvojice věží Milenci. Nejvyšší z nich podle údajů provozovatele dosahuje 81,4 metru. Trasa poté vede kolem Starosty a Starostové k velmi úzké Myší díře. Průchod mezi skalami je místy široký jen přibližně půl metru. Závěr patří Skalní ozvěně, jejíž tradice sahá nejméně do 18. století. Zvuk se zde podle místního podání odráží od stěny Křížového vrchu několikrát za sebou.

Od divočiny k romantickému cíli výletů

Dnešní chodníky a lávky mohou vzbuzovat dojem, že skalní město bylo odjakživa turistickou atrakcí. Dříve však šlo o obtížně prostupnou krajinu, která za válek poskytovala úkryt místním obyvatelům. Zásadní proměnu přinesl velký požár v roce 1824. Zničil většinu lesního porostu a odhalil řadu skalních útvarů, které předtím zůstávaly skryté.

O několik let později koupil adršpašské panství baron Ludvík Karel Nádherný. Za jeho působení začalo systematické zpřístupňování skal a vznikala síť schodů, mostů i chodníků. Rodina Nádherných vlastnila panství až do roku 1945. Romantický obraz místa se tak postupně spojil s rozvojem turistiky a s poetickými názvy skal, které používáme dodnes.

Výjimečná příroda potřebuje ohleduplné návštěvníky

Adršpašské skály jsou součástí národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, vyhlášené už v roce 1933. Celá rezervace má podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny rozlohu přes 1 712 hektarů a zasahuje také do Teplic nad Metují a Jívky. Společně jde o největší evropský komplex tohoto typu, který vznikl v kvádrových pískovcích usazených v někdejším křídovém moři.

Reliéf formovaly tektonické zlomy, voda, mráz, vítr i postupné řícení skalních bloků. Na plošinách rostou reliktní bory, v roklích se zachovaly podmáčené a rašelinné smrčiny a místy také fragmenty bučin. Území obývá více než 160 druhů obratlovců. Pravidelně zde hnízdí například sokol stěhovavý, ale také výr velký, krkavec nebo holub doupňák.

Vzhledem k citlivosti lokality funguje na hlavním okruhu rezervační systém a návštěvnost je regulována. Vstupenku je vhodné zajistit předem, zejména v nejvytíženějších termínech. Do skal se smí pouze po značených cestách, psi musí být na vodítku a v areálu se nesmí tábořit, rozdělávat oheň ani koupat v Pískovně. K hlavnímu vstupu lze přijet vlakem, protože železniční zastávka Adršpach leží přímo před skalním městem. Kdo chce pokračovat v objevování, může přes Vlčí rokli dojít do odlišně působících, divočejších Teplických skal.

Další objevy v okolí