Na první pohled může Kurovický lom působit jako příjemné místo u vody. Jeho skutečný příběh je ale mnohem hlubší. Zatopená jáma vznikla po těžbě vápence a slínovce, okolní stěny odkrývají horniny staré desítky milionů let a v tůních i jezírku našly útočiště vzácné druhy obojživelníků. Z průmyslového areálu se tak postupně stal cenný přírodní ostrov.
Jezero mezi vápencovými stěnami
Lom leží asi 1,5 kilometru jižně od Kurovic, na kopci Křemenná na pomezí Hornomoravského úvalu a Hostýnských vrchů. Těžba jílovitého vápence a slínovce zde začala už před rokem 1840. Vytěžený materiál mířil mimo jiné do cementárny v Tlumačově.
V závěru 20. století těžba postupně slábla a kolem let 1997 až 1998 definitivně skončila. Po ukončení čerpání se hlubší část lomu začala plnit průsakovou a srážkovou vodou. Vzniklo lomové jezírko obklopené skalními a suťovými svahy, lesem a otevřenými plochami. Starší odtěžené partie byly místy zaváženy hlušinou, jinde se nechaly přirozenému vývoji.
Dnes má chráněné území rozlohu přibližně 15 hektarů. Přírodní památkou se Kurovický lom stal v roce 1999. Nejde tedy jen o zatopený lom vhodný k letnímu výletu, ale o území, kde se potkává geologie, rekultivace krajiny a ochrana živé přírody.
Okno do jury a křídy
Největší odbornou hodnotu představuje geologický odkryv. Vápencové uloženiny nejvyšší jury zde plynule přecházejí do spodní křídy. Kurovický lom je typovou lokalitou pro kurovické vápence a tlumačovské slínovce a v minulosti byl navrhován jako místo, které by mohlo pomoci přesně vymezit hranici mezi těmito dvěma geologickými obdobími.
Ve skalách se zachovaly také fosilie. K nejznámějším patří aptychy, vápenaté destičky spojované s uzavíráním obytné komůrky amonitů. Odborníci zde uvádějí rovněž belemnity, ryncholity, zuby ryb a žralokovitých, kalichy lilijic, ostny ježovek nebo úlomky mlžů. Severozápadní stěna navíc ukazuje vrstvy eolických sedimentů a fosilních půd, které vypovídají o někdejších klimatických podmínkách.
Při návštěvě však není vhodné do stěn zasahovat ani odnášet nalezené kameny a zkameněliny. Lokalita je chráněná a její hodnota spočívá právě v celku, nikoli v suvenýru z lomu.
Čolci, kuňky a život v tůních
Hlavním předmětem ochrany je vedle geologické a paleontologické lokality také čolek velký. Kurovický lom je součástí evropsky významné lokality Natura 2000 a jeho biologickou pestrost podporuje mozaika lesa, lesostepi, suťových polí a otevřených ploch.
V roce 2002 byly poblíž hlavního jezírka vyhloubeny čtyři menší tůně. Nacházejí se zhruba 20 až 50 metrů od jezera a mají důležitý úkol: nabídnout obojživelníkům klidnější místa k rozmnožování. Ve velkém jezírku totiž vývoj larev ohrožovalo vysazení okounů. Tůně jsou podle plánu péče bez ryb a vhodnější pro čolky velké i obecné, kuňku obecnou či žlutobřichou a ropuchu zelenou.
Na souši lze při troše štěstí zahlédnout ještěrku obecnou, slepýše křehkého nebo užovku obojkovou. Teplé a rumištní prostředí vyhovuje také některým rostlinám, například hořci křížatému a vrbě rozmarýnolisté. Na otevřených plochách žije saranče modrokřídlé, typické pro nejteplejší oblasti České republiky. Právě kvůli této citlivé přírodě je nutné pohybovat se ohleduplně a respektovat vymezená pravidla.
Koupání ano, ale s ohledem na ochranu přírody
Kurovický lom je dlouhodobě spojený s koupáním a provozovatel jej zpřístupňuje také jako místo pro rekreaci. Nejde však o běžné veřejné koupaliště s volným režimem. Možnost koupání se řídí aktuálními pravidly areálu, která je dobré před cestou ověřit. Dostupné podklady navíc neprokazují aktuálním laboratorním rozborem hygienickou kvalitu vody.
Návštěvníci mohou využít také komentované prohlídky, Centrum ekologické výchovy, galerii, kavárnu a při vybraných příležitostech kulturní program. Do areálu se nyní přichází od Kurovic. Původní vstup od Tlumačova je podle provozovatele od podzimu 2023 uzavřený; od Kurovického hřbitova je třeba pokračovat pěšky přibližně 850 metrů. Parkování u střelnice je zpoplatněné a platí se v hotovosti.
Vstup se psy a jízdními koly není povolen, stejně jako kouření. Návštěvní řád se může měnit podle sezony a počasí, proto je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu i podmínky předem.
Po kolejích do tlumačovské vápenky
Historii místa připomíná také dávná doprava vytěženého kamene. Roku 1872 vznikla mezi Tlumačovem a lomem koňská dráha, která vozila vápenec do tlumačovské vápenky. O dvě desetiletí později ji vystřídal parní provoz a v roce 1907 byla přímo v lomu vybudována úzkokolejka s rozchodem 600 milimetrů. Drážka sloužila do roku 1958, poté přešla doprava na nákladní automobily.
Kurovický lom tak nabízí několik výletů v jednom: koupání u zatopené těžební jámy, výpravu za fosiliemi, pozorování obojživelníků i připomínku průmyslové minulosti regionu. Nejzajímavější je právě proměna místa, kde lidská těžba vytvořila podmínky pro vznik pestré a dnes chráněné krajiny.