Nejvýraznější sklepní lokalitou přímo v Kyjově je areál Na Šištótě. Mezi menšími stavbami tu najdeme lisovny, klenuté sklepy a objekty, které vznikaly pro potřeby rodinného vinařství. Na první pohled může jít o nenápadnou část města, při pomalejší procházce však odhalí svět, v němž se víno vyrábělo, ukládalo i společensky prožívalo.
Kyjov leží na severní hranici souvislého pěstování vinné révy na Moravě. Vinařství tu přesto zapustilo hluboké kořeny a sklepní areály jsou důkazem, že víno nebylo pouze zemědělským produktem, ale také součástí místní kultury a sousedského života.
Na Šištótě začíná kyjovská vinařská procházka
Sklepní ulička Na Šištótě je vhodným místem, kde si lze udělat představu o podobě tradičního vinařského zázemí. Jednotlivé objekty bývají většinou v soukromých rukou, a proto nejsou automaticky přístupné. Zvenčí ale stojí za pozornost jejich uspořádání i rozdílné podoby.
Typický sklepní dům tvoří přízemní lisovna, pod níž se nachází prostor pro uložení vína. Některé stavby doplňuje předzahrádka, obytné patro nebo podkroví. Právě spojení hospodářské a obytné funkce dává sklepním uličkám osobitý charakter. Nejde o velké reprezentativní vinařské komplexy, ale o drobné stavby spojené s konkrétními rodinami a jejich hospodařením.
Nětčice: od skladu brambor k Velkému sklepu
Za pozornost stojí také nětčická část Kyjova. S tamním sklepním areálem se pojí příběh takzvaného Velkého sklepa. Podle dochovaného místního podání vznikl roku 1780 původně jako sklad brambor pro kyjovskou palírnu. Později měl sloužit jako ledovna a teprve následně jako vinný sklep. Uvádí se přitom kapacita přes 4000 věder vína, tento údaj však vyžaduje ověření v odborných nebo archivních materiálech.
Nětčická sklepní ulička zaujme také jednotlivými stavbami. Zmiňuje se stará cihlová lisovna se sýpkou v podstřeší, přibližně dvousetletý Poláškův sklep s kamennou klenbou nebo Šimečkův sklep s lisovnou z roku 1882. Tyto objekty ukazují, jak rozmanitě mohlo vinařské hospodářství vypadat – od jednoduchých provozních prostor až po stavby s výraznější architekturou.
Sklepy zde nebyly jen místem práce. S nětčickým Velkým sklepem je spojován také folklorista Jožka Sedlář, obnovitel tradice Slováckých roků. Jeho sklep měl být místem setkávání umělců, spisovatelů, hudebníků a herců. Vinařská stavba se tak stala součástí kulturního života města.
Vývoz v Boršově ukrývá staré stavební příběhy
Další sklepní kolonie se nachází v boršovské části Kyjova, v lokalitě Vývoz. Tvoří ji jednostranný řádek sklepů, které se od běžné představy jednoduchých nadzemních průčelí liší výraznějšími stavebními prvky. Některé prostory mohly vzniknout zaklenutím starších podzemních chodeb nebo míst objevených při opravách domů.
Mezi zajímavé objekty patří patrová cihlová lisovna s letopočtem 1748. Pozornost poutá také nadsklepní dům s kupolí lisovny a barevným průčelím, v jehož nice je umístěn svatý Vavřinec. Tyto detaily připomínají, že sklepní architektura na Slovácku nebyla pouze účelová. Stavitelé do ní promítali místní tradici, víru i cit pro výzdobu.
Nejlepší čas přichází s otevřenými sklepy
Běžná návštěva Kyjova se může obejít bez vstupu do interiérů: procházka mezi sklepními stavbami je zajímavá sama o sobě a lze ji spojit s Masarykovým náměstím, Vlastivědným muzeem Kyjov nebo Slováckou galerií vín. Kdo chce ochutnávat a nahlédnout dovnitř, měl by si návštěvu předem domluvit s konkrétním vinařem.
Nejvhodnější příležitostí bývají akce typu Otevřené sklepy Kyjovska. Tehdy se propojují sklepní uličky s dalšími místy ve městě, připraven bývá kulturní program, folklorní vystoupení, cimbálová muzika i degustace vín od místních vinařů. Konkrétní termín a zapojené sklepy se mohou v jednotlivých ročnících měnit.
Kyjovské sklepy lze zařadit do pěšího výletu městem nebo je spojit s cyklovýpravou po Kyjovsku. Vinařské lokality ve Skoronicích, Vlkoši, Kelčanech, Miloticích či Mutěnicích pak nabízejí možnost pokračovat v poznávání regionu, kde se víno stále potkává s lidovou architekturou, hudbou a živou tradicí.