Nejzajímavější na lanškrounském lapidáriu je jeho nenápadnost. Malá expozice se nachází ve sklepních prostorách zámku, kde by návštěvník možná čekal spíše technické zázemí než svědectví o minulosti města. Za klenutým stropem tu ale dostaly nový život kamenné prvky zachráněné z historických staveb a míst Lanškrouna i širšího okolí.
Lapidárium je součástí Městského muzea Lanškroun a vzniklo v rámci česko-polského projektu zaměřeného na společné kamenné pozůstatky české a polské historie. Prostor, který býval veřejnosti nepřístupný, prošel citlivou úpravou. Cihelné zdivo bylo očištěno, opískováno a nově vyspárováno. Obloukové lampy s LED pásky pak zvýrazňují klenby i samotné exponáty.
Šest předmětů, šest příběhů
Výstavní místnost má jen 17,2 metru čtverečních, přesto nabízí překvapivě pestrý pohled na minulost. Podle městské kroniky je zde vystaveno šest exponátů. Nejde o reprezentativní sbírku monumentálních soch, ale o fragmenty, které by bez muzejní péče mohly zůstat zapomenuté nebo zcela zmizet.
Výraznou dvojici tvoří pískovcové okenní ostění s květinovým festonem a kamenný portál z někdejší Erxlebenovy lékárny. Ta byla v Lanškrouně postavena roku 1794 chemikem a botanikem Christianem Polykarpem Erxlebenem. Budova byla přibližně před třiceti lety zbourána, její kamenné části však připomínají, jak důležitou roli mohly mít jednotlivé domy v městském příběhu.
S touto osobností souvisí také pamětní deska se jménem Franze Jacoba Pernikáře, Erxlebenova tchána. Původně bývala umístěna nad vchodem do jeho domu. V lapidáriu tak návštěvník nesleduje pouze stavební prvek, ale i stopu konkrétních lidí, jejichž životy jsou s Lanškrounem spojeny.
Od hradu přes ulici až k pomníku
Mezi exponáty je také mlýnský kámen z hradu Lanšperk. Připomíná, že historické vazby regionu nekončí na hranici města a že i zdánlivě obyčejný předmět může vypovídat o každodenním fungování dávných sídel. Podobně působí kamenná stoupa k drcení obilovin, nalezená v roce 2004 při stavebních úpravách Sokolské ulice.
Jiný charakter mají fragmenty pomníku arcibiskupa Petra Jelita, který byl v Lanškrouně odhalen na počátku 30. let 20. století. Vystavené části připomínají nejen samotnou osobnost, ale také proměny veřejného prostoru a způsob, jakým si město v minulosti vytvářelo své památníky.
Sklep jako součást vyprávění
Lapidárium není zajímavé jen tím, co vystavuje, ale také prostředím, v němž to dělá. Klenutý sklep zámku dodává kamenným artefaktům přirozený kontext. Očištěné cihly, oblouky a tlumené osvětlení nepůsobí jako neutrální galerie, nýbrž jako pokračování příběhu starých staveb. Návštěva proto může být působivá i pro ty, kdo běžně dávají přednost větším muzeím a rozsáhlejším expozicím.
Samotný zámek stojí na místě původního gotického kláštera. Jeho renesanční přestavba byla dokončena roku 1601 Adamem Hrzánem z Harasova a dnes v objektu působí mimo jiné právě městské muzeum. Lapidárium tak zapadá do širšího poznávání Lanškrouna: po prohlídce kamenných fragmentů lze pokračovat historií zámku i města.
Praktické informace k návštěvě
Expozice bývá přístupná od dubna do října jako součást Městského muzea Lanškroun na adrese náměstí A. Jiráska 1. Muzeum aktuálně uvádí provoz od úterý do pátku mezi 9. a 17. hodinou, o víkendech a svátcích od 13 do 17 hodin; pondělí je zavřeno. Sezónní režim lapidária i otevírací dobu je však vhodné před cestou ověřit u muzea, protože se mohou měnit. Kontakt na pokladnu je +420 465 324 328.