Na dně bývalého lomu ČSA se postupně rodí jezero, na jeho svazích se objevují mokřady, tůně a suché stepi a nad tím vším stále připomíná někdejší průmyslovou éru obří korečkové rypadlo. Území u Horního Jiřetína tak není běžným výletním parkem. Je živou ukázkou toho, jak se může těžební krajina proměňovat kombinací technické rekultivace, přirozeného vývoje a citlivě plánovaného zpřístupnění.
Od velkolomu k národní přírodní památce
Lom Československé armády zasahuje do katastrů Horního Jiřetína, Mostu a Vysoké Pece. Chráněné území má rozlohu 1 229,5 hektaru a od 4. října 2025 je národní přírodní památkou. Důvodem ochrany nejsou jen zbytky těžební infrastruktury, ale především cenné ekosystémy, populace lindušky úhorní a bělořita šedého a také sesuvy v úpatí Krušných hor.
Na nerekultivovaných plochách bylo zaznamenáno 269 zvláště chráněných a ohrožených druhů. Vznikla tu pestrá mozaika erozních strží, suchých stanovišť, tůní, mokřadů i samovolně se formující lesostepi. Část lokality je ponechána přirozené sukcesi, jinde bude třeba přírodu udržovat například pastvou velkých býložravců, mozaikovým kosením nebo odstraňováním náletových dřevin.
Právě v tom spočívá zdejší zvláštnost. Nejzajímavější místa nevznikla podle jednotného zahradního plánu, ale postupně, v reakci na vodu, půdu, erozi a schopnost jednotlivých druhů osídlit neobvyklé prostředí.
Vyhlídka, rypadlo a jezero, které teprve vzniká
Jedním z nejpůsobivějších míst je vyhlídka u altánu. Nabízí pohled na rozdílné způsoby obnovy krajiny: lesnickou a zemědělskou rekultivaci, hydrické úpravy i plochy ponechané přírodním procesům. Součástí vyhlídky jsou také sluneční hodiny z kamene a dřeva pocházejícího z okolních rekultivovaných ploch.
Výraznou dominantou zůstává korečkové rypadlo RK 5000. Vyrobeny byly pouze dva stroje tohoto typu a druhý z nich pracoval právě v lomu ČSA. Stavba začala v roce 1980, do zkušebního provozu se rypadlo dostalo o tři roky později a v roce 1984 zahájilo plný provoz. Dnes představuje působivou připomínku měřítka, v jakém těžba krajinu měnila.
V nejnižší části lomu se mezitím přirozeně napouští budoucí jezero. Jeho plánovaná plocha by mohla dosáhnout přibližně 670 hektarů, tedy asi dvojnásobku rozlohy Jezera Most. Vznikat má členité vodní prostředí s mělčinami, ostrůvky, zátokami a litorálními porosty. Nejde proto pouze o zatopení jámy, ale také o základ nových biotopů. S budoucím jezerem není třeba zaměňovat menší vodní plochy Marcela, Hedvika a Toník, které v okolí sloužily mimo jiné k odvodnění lomu.
Green Mine spojuje obnovu, výzkum i výletní trasy
Proměna území je součástí projektu Green Mine, strategického záměru Ústeckého kraje realizovaného společností Sev.en Inntech ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi. Projekt se věnuje nejen krajině, ale také modrozelené infrastruktuře, nové veřejné komunikaci, výzkumu, vzdělávání a rekvalifikacím. Zahrnuje rovněž přírodně-rekreační zónu na Obránecké výsypce.
První fáze projektu naplánovaná na roky 2024 až 2027 má způsobilé výdaje 639,4 milionu korun a dotaci 530,3 milionu korun. Širší předběžný záměr kraje pracuje s celkovými náklady kolem tří miliard korun a delším časovým rámcem. Jde o odlišné projektové etapy, nikoli o dvě stejné částky.
Pro poznávání místa vzniká přibližně 35 kilometrů dlouhá stezka Biosafari se 14 stanovišti. Část lokalit lze navštívit také virtuálně prostřednictvím 360stupňových prohlídek. Cyklisté mohou využít naučnou trasu 7eko track se sedmi zastaveními a QR kódy. Věnuje se například napajedlům, kalištím, slaniskům, ptactvu nebo doupným stromům. Navázat na ni lze z tras 3106 od Litvínova, 3107 od jezera Matylda a 3108 od Horního Jiřetína. Významnou spojnicí širšího regionu je také nadregionální cyklotrasa 66, známá jako Pánevní.
Výlet zatím vyžaduje respekt k omezením
Bývalý lom není celý volně přístupný. Některé části zůstávají uzavřené z bezpečnostních a provozních důvodů a návštěvníci se mají pohybovat jen po aktuálně vyznačených trasách. To platí dvojnásob pro nejcennější části národní přírodní památky, kde bude pohyb lidí usměrňován kvůli hnízdícím ptákům a dalším chráněným druhům. Plnější zpřístupnění území se očekává přibližně v roce 2028.
Nejbezpečnější podobou výletu je dnes kombinace povolené vyhlídky, okolních rekultivovaných ploch a cyklotras. Aktuální mapa projektu je důležitější než starší popisy, protože se krajina i režim vstupu průběžně mění. Zážitek lze doplnit návštěvou zámku Jezeří, který se tyčí nad lomem. Těžba v minulosti ohrožovala jeho existenci i okolní obce, ochranný pilíř a těžební limity však pomohly zachovat zámek, Horní Jiřetín i Černice.
Lom ČSA tak nabízí neobvyklý typ výletu: místo hotové atrakce člověk sleduje krajinu v pohybu. Technické dědictví tu nezmizelo, ale dostává nový kontext vedle mokřadů, ptačích stanovišť a jezera, jehož podoba se bude teprve postupně odhalovat.