V pískovcovém masivu u Janské se ukrývá několik kilometrů chodeb, které měly za války chránit nacistickou výrobu před spojeneckými nálety. Rabštejnské údolí přitom nebylo od počátku vojenským prostorem. Jeho průmyslový příběh začal textilní výrobou a teprve později se proměnil v místo spojené s nucenou prací, koncentračním táborem a podzemní továrnou.
Dnes je část štol přístupná s průvodcem. Prohlídka ale nevede jen do technického podzemí. K celému místu patří také ruiny bývalého tábora, pietní místo a krajina Labských pískovců, v níž se jednotlivé vrstvy historie stále prolínají.
Od přádelen k válečné výrobě
Rabštejnské údolí leží v údolí řeky Kamenice na území Janské a částečně také České Kamenice. V 19. století zde podnikatel Franz Preidl vybudoval tři přádelny bavlny. První vznikla roku 1860, další následovaly v letech 1864 a 1867. Na začátku 20. století zaměstnával zdejší textilní podnik přibližně tisíc lidí a pracoval s více než 68 tisíci vřeteny.
Textilní výroba později upadala. Dne 1. října 1942 nacistická říše bývalé továrny zkonfiskovala a předala je brémské společnosti Weserflugzeugbau, známé pod zkratkou WFG. Do Rabštejna byla přesunuta část výroby leteckých součástí. Podnik zde a v okolí zaměstnával tisíce lidí z mnoha zemí. Vedle totálně nasazených dělníků a válečných zajatců pracovali v areálu také vězni.
Štoly vyhloubené vězni
Od srpna 1944 začali vězni pobočky koncentračního tábora Flossenbürg razit v pískovci rozsáhlé podzemní prostory. Výroba se měla přesunout pod zem, kde by byla méně zranitelná při bombardování. Do Rabštejna dorazily první transporty z Dachau na konci srpna 1944, další vězni přišli začátkem září. Tábor střežilo 67 příslušníků SS.
Vězni pracovali na ražení chodeb, v těžkých podmínkách a bez ohledu na jejich zdraví. Do konce války vzniklo přibližně 17 500 metrů čtverečních podzemních prostor a chodby dosáhly délky asi 4,5 kilometru. Zamýšlený rozsah byl přitom několikanásobně větší, zhruba 80 až 82 tisíc metrů čtverečních. Projekt se už dokončit nepodařilo.
Podzemní továrna byla rozdělená na provozy označované jako Werk A, Werk B a Werk C. Nejrozsáhlejší má být Werk B, jehož strop dosahuje přibližně deseti metrů. Do části Werk C dnes vede návštěvnická trasa. Pozůstatkem Werk A jsou mimo jiné mohutná kovová vrata.
Místo, kde se nesmí ztratit lidský příběh
Rabštejn není pouze technickou památkou. Podzemí vznikalo díky práci vězňů, z nichž mnozí nepřežili. Přesný počet obětí se v dostupných podkladech liší; uvádějí se desítky zemřelých, odhady přibližně 80 až 100 obětí. Dne 5. května 1945 byli zdraví vězni, zhruba 600 mužů, odvedeni pod dozorem SS na pochod smrti směrem k Děčínu. V táborové márnici zůstalo po osvobození osm mrtvých. Pohřbeni byli na hřbitově v Janské.
Na místě bývalého tábora jsou dodnes patrné základy baráků, zakonzervované základy strážnice SS i část původního oplocení. Stojí zde také vila zástupce velitele tábora a pietní místo s pomníkem obětem fašismu. Návštěva povrchu proto doplňuje prohlídku štol o konkrétní připomínku lidí, jejichž utrpení bylo pro vznik továrny zásadní.
Po válce přišla armáda
Po roce 1945 areál převzala československá armáda. Budovy a podzemní prostory sloužily jako sklady ženijního materiálu, později se o ně armáda dělila se Sovětským svazem. V Rabštejnském údolí se skladovaly také pohonné hmoty. Tato poválečná etapa zůstává v krajině přítomná stejně jako nacistická historie a připomíná, že podzemí měnilo účel ještě dlouho po skončení války.
Zajímavým dokladem této éry je most typu Bailey Bridge. Do areálu byl po válce převezen z Chebu a armáda jej využívala jako součást vojenského prostoru. V roce 2026 se obec Janská a Spolek Rabštejn snaží konstrukci zachránit před odstraněním souvisejícím s plánovanou úpravou koryta Kamenice. Po obnově by měl most spočinout na zemi jako součást muzejní expozice.
Co čeká návštěvníky
Prohlídky podzemí se konají po předchozí domluvě, obvykle pro skupiny od osmi do dvaceti lidí, a trvají přibližně dvě hodiny. Protože se v podzemí celoročně drží teplota kolem deseti stupňů, hodí se teplé oblečení. Vlastní baterka je praktickou součástí výbavy. Platit je podle aktuálních informací možné pouze v hotovosti a termín návštěvy je vhodné rezervovat alespoň den předem.
Parkoviště leží přímo u pokladny a kiosku. Památník bývalého tábora je přibližně dva kilometry odtud a po dohodě může být součástí návštěvy. Rabštejnské údolí tak nabízí výlet, při němž se během jediného dne spojí příroda, průmyslové dědictví, autentické podzemí i místo důležité paměti.