Moravská Třebová patří k místům, kde se české dějiny neukazují v jediné dominantní stavbě, ale v celém městském obrazu. Během poměrně krátké procházky lze sledovat proměnu města od pozdní gotiky přes renesanci až k baroku. Právě zachovaný soubor památek a dlouhodobá péče o něj přispěly k tomu, že byla Moravská Třebová 15. dubna 2025 vyhlášena Historickým městem roku 2024.
Zámek s portálem z roku 1492
Nejvýraznější památkou je renesanční zámek, který vznikl přestavbou staršího gotického hradu. Už jeho vstupní portál z roku 1492 patří k nejstarším renesančním památkám svého druhu ve střední Evropě. Stavba tak připomíná dobu, kdy se Moravská Třebová začala výrazně otevírat novým uměleckým a vzdělanostním proudům.
Velkou pozornost si zaslouží především arkádové nádvoří. Jeho přestavba začala roku 1611 za Ladislava Velena ze Žerotína a autorství projektu se připisuje architektovi Giovannimu Mariovi Filippimu, známému také z rudolfinské Prahy. Zámek je dnes národní kulturní památkou a nabízí dva hlavní prohlídkové okruhy. Jeden přibližuje život šlechty, druhý zavádí návštěvníky do středověké mučírny a alchymistické laboratoře.
Radnice, mázhauzy a vzpomínka na Moravské Athény
Od zámku se vyplatí pokračovat na náměstí T. G. Masaryka. Radnice s věží zde stojí od roku 1523, v 16. století získala dvorní trakt s arkádami a později byla ještě několikrát upravována. Uvnitř se zachovaly mimořádně cenné prostory, zejména přízemní mázhauz se žebrovou křížovou klenbou a horní mázhauz s bohatou síťovou klenbou.
V síni konšelů lze obdivovat renesanční výmalbu s freskou zobrazující Šalamounův soud. K méně obvyklým památkám patří moravský železný loket, historická délková míra dlouhá 78,9 centimetru, a také staré motovidlo. Radnice bývá přístupná po předchozí telefonické domluvě, což je dobré zohlednit při plánování návštěvy.
Rozkvět města přišel od konce 15. století do prvních desetiletí 17. století. Moravská Třebová se tehdy stala centrem humanistické vzdělanosti a získala přezdívku Moravské Athény. Připomíná ji mimo jiné Latinská škola dokončená roku 1566. Vyučovala se zde latina, řečtina, matematika i přírodní vědy a její fasádu zdobí latinské a řecké mravoučné nápisy. Dnes v budově funguje národopisná expozice Rok na Hřebečsku, věnovaná lidové kultuře a každodennímu životu regionu.
Od hradeb ke Schodům mrtvých
Historické centrum doplňují pozůstatky městského opevnění. Dochovaly se části hradeb, parkánová zeď s baštami i takzvaná rybářská bašta v Gorazdově ulici. Její vnitřní expozice však nebývá zpřístupněna pravidelně. Opevnění připomíná, že město nebylo jen kulturním a obchodním centrem, ale také chráněným sídlem.
Nejzajímavější pokračování procházky vede na Křížový vrch. Areál propojuje hřbitovní kostel Povýšení svatého Kříže, kryté Schody mrtvých, kaple, křížovou cestu, Kalvárii, sousoší Olivetská hora a lapidárium. Nová křížová cesta se zde budovala po roce 1715. Kostel byl původně dokončen kolem roku 1505 a v letech 1603 až 1605 zásadně přestavěn do trojlodní podoby. Uvnitř zaujmou malby J. T. Suppera z roku 1755 i dochované cechovní lavice z roku 1632.
Lapidárium ukrývá renesanční náhrobníky významných měšťanů a dalších osobností města, včetně náhrobníku spojeného s někdejším třebovským katem. K místním příběhům patří také vyprávění o Plačící Anně, jehož historické detaily je lepší vnímat jako tradici místa než jako bezpečně doloženou událost.
Procházka, která nekončí u památek
Nejjednodušší způsob, jak si hlavní body spojit, představuje naučná stezka Cesta od renesance k baroku. Přibližně 1,5 kilometru dlouhá trasa vede od zámku přes historické centrum až na Křížový vrch. Výlet lze rozšířit o muzeum s expozicí Město a svět, která představuje dějiny Moravské Třebové i sbírky mecenáše Ludwiga V. Holzmaistera, včetně egyptské mumie Hereret.
Na Křížovém vrchu čeká také Muzejní sad s 34 vysokokmeny mizejících odrůd ovocných stromů typických pro Hřebečsko. Pokud zbude čas a energie, nabídne rozhledna Pastýřka na vrchu Pastvisko široké výhledy na město, Jeseníky, Orlické hory, Králický Sněžník i Zábřežskou vrchovinu.
Moravská Třebová tak není jen cílem pro milovníky zámků. Je to město, kde se památková péče promítá do živého veřejného prostoru a kde se renesanční vzdělanost, měšťanská historie, barokní zbožnost i krajina dají poznat během jediného dobře naplánovaného dne. Otevírací doby jednotlivých objektů se mohou měnit, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální režim zámku, muzea i kostela.