Stačí sejít do vestibulu stanice metra Můstek a člověk se ocitne jen několik kroků od pozůstatků středověké městské fortifikace. Za sklem a v konstrukci podzemního dopravního uzlu je zachována část můstku, který kdysi překonával příkop před hradbami Starého Města pražského. Právě od něj pochází název dnešní ulice Na Můstku i celého známého místa v dolní části Václavského náměstí.
Od hradebního příkopu k Václavskému náměstí
Ve 13. století obíhalo Staré Město opevnění tvořené hradbou, parkánem a příkopem. Jeho průběh zhruba odpovídal dnešním ulicím Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční. V prostoru dnešní ulice Na Můstku vedl přes příkop přechod k bráně, která se označovala jako Havelská, Svatohavelská nebo také Nová.
Cesta spojovala staroměstské tržiště s prostorem za hradbami, kde se později rozvinul Koňský trh, dnešní Václavské náměstí. Šlo tedy o důležité místo už ve středověku: lidé tudy vstupovali do města, opouštěli je a mířili za obchodem i každodenními povinnostmi. Podobné přechody nejspíš existovaly také u dalších městských bran, jméno Na Můstku se však udrželo právě zde. Doklady o jeho užívání sahají nejpozději k počátku 15. století.
Co odhalila stavba metra
Pozůstatky, které dnes návštěvník vidí, odhalily stavební práce při budování pražského metra v 70. letech 20. století. Při výstavbě vestibulu se ukázalo nejen původní koryto vodoteče a části opevnění, ale také konstrukce středověkého můstku. Nález tak připomíná, že pod dnešními ulicemi se v centru Prahy zachovaly vrstvy města, které běžný pohled z povrchu většinou neodhalí.
Nejde přitom o kompletní kamenný most. Dochovanou část tvoří především oblouk zdiva, který vybíhá z vnitřní, převážně břidlicové stěny příkopu a spočívá na pilíři. Z něj vychází také část dalšího oblouku. Původní pochozí plocha se pravděpodobně opírala o dvě boční zdi a mohla být dřevěná. V případě ohrožení ji tedy bylo možné odstranit, což by obráncům usnadnilo kontrolu přístupu k bráně.
Starší než dochovaný oblouk?
Historie konstrukce není tak jednoduchá, aby se celý nález dal bez výhrad označit za pozůstatek můstku ze 13. století. Archeologické vyhodnocení klade vznik dochovaného oblouku nejdříve do poloviny 15. století. Jeho pilíř totiž spočívá na vyzdívce odpadní jímky, která byla zaplněna nálezy datovanými na přelom 14. a 15. století.
Na dně příkopu se však našel také mohutný šikmo založený pilíř. Ten může souviset se starším můstkem, snad už ze 13. století. Nález tak ukazuje, že se podoba přechodu v průběhu staletí měnila a že dnešní fragment představuje jen jednu z etap vývoje místa. Další část konstrukce zanikla při výstavbě dnešních domů ve 40. letech 19. století.
Brána zmizela, název zůstal
Hradební příkopy mezi Starým a Novým Městem postupně zanikaly v letech 1760 až 1780. Město se rozrůstalo, opevnění přestávalo plnit svou původní obrannou úlohu a prostor se proměňoval v rušnou městskou komunikaci. Havelská brána u můstku však podle dochovaných údajů stála ještě do poloviny 19. století.
Na místě se pak vystřídaly různé podoby dopravy – od středověkého přechodu přes příkop až po koňku, tramvajový provoz a dnešní metro. Název Na Můstku proto není jen běžným označením ulice. Připomíná zaniklou hranici Starého Města i cestu, která po staletí spojovala dvě důležité části Prahy.
Jak nález najít dnes
Historický fragment je prezentován přímo ve vestibulu stanice metra Můstek, přestupního uzlu linek A a B. Nejvhodnějším orientačním bodem je výstup směrem do ulice Na Můstku. Pozůstatky jsou podle dostupných informací volně k vidění v rámci běžně přístupného vestibulu; nejde o samostatné muzeum s pokladnou ani o klasickou návštěvnickou expozici.
Při procházce centrem lze návštěvu spojit s trasou někdejšího městského příkopu, ulicí Na Příkopě, dolní částí Václavského náměstí a cestou na Staré Město. Právě v tom spočívá kouzlo Můstku: moderní dopravní ruch zde nezakryl minulost úplně. Jen ji zasadil do míst, kolem nichž dnes denně procházejí tisíce lidí.