Čtyři železniční vozy stojí přímo na nádraží v Kovářské, zhruba 850 metrů nad mořem na hřebeni Krušných hor. Nejde však o odstavené exponáty. Po přestavbě slouží jako plnohodnotné ubytování se spaním, kuchyní, koupelnou i vytápěním. Hosté tak mohou strávit noc na místě, kde se horská krajina potkává s dodnes živou železnicí.
Hytláky dostaly druhý život
Ubytovací vozy nesou jména Alois, Přednostův, Fanynka a Lesní. V železničářské mluvě se podobným služebním vozům říkalo hytláky. Jezdívaly na konci nákladních vlaků a poskytovaly zázemí vlakovým četám, které se staraly například o posun nebo přepřahání vozů. Měly kancelář, pohovku, toaletu, posuvná vrata a vlastní elektrické vybavení s dynamem a bateriemi.
Všechny čtyři vozy vznikly v československé vagonce Tatra v České Lípě v letech 1948 až 1957. Celkem jich bylo vyrobeno 1358. Do Kovářské se dostaly v létě 2020 z odstavného nádraží Ústí nad Labem–Západ, kde jim hrozila likvidace ve šrotu.
Dnes jsou zateplené a vybavené krbovými kamny i přímotopem. Každý vůz má vlastní koupelnu s teplou sprchou a splachovacím WC, kuchyň, elektřinu, vodu a odpad. Například Alois nabízí rozměrné vestavěné lůžko, na kterém mohou nocovat až tři dospělí nebo dva dospělí s dvěma dětmi. V létě vyniknou výhledy z panoramatických oken, v zimě zase atmosféra zasněžených kolejí a kamen.
Vechtrovna ukazuje jinou tvář dráhy
Nabídka se rozšířila také o obnovenou vechtrovnu, tedy někdejší strážní domek u trati. Stojí v lese na vejprtském zhlaví nádraží a nabízí dvě podkrovní ložnice, koupelnu, kuchyň, kachlová kamna, venkovní ohniště a koupací sud. Na rozdíl od vagonů působí spíše jako malý horský dům, stále však zůstává pevně spojená s železniční historií.
Vechtři, kteří v podobných domcích sloužívali, kontrolovali koleje, výhybky i upevnění trati a odstraňovali třeba popadané stromy. Pobyt ve vechtrovně tak připomíná dobu, kdy byla údržba železnice mnohem více založená na pravidelných obchůzkách a každodenní přítomnosti lidí přímo u trati. Úzké točité schodiště do podkroví ale znamená, že ubytování není bezbariérové a provozovatel ho doporučuje spíše dětem od šesti let.
Nádraží, kterému hrozila demolice
Kovářské nádraží leží na trati z Chomutova do Vejprt, jejíž provoz začal v roce 1872. Vybudovala je Buštěhradská dráha a trať měla význam také pro přepravu hnědého uhlí z Podkrušnohoří do Saska. Areál připomíná dobu, kdy železnice nebyla jen dopravní cestou, ale důležitou součástí průmyslu i života horských obcí.
Výpravní budovu odkoupil spolek Nádraží Kovářská v roce 2014 ve velmi špatném stavu. Objekt měl propadlé stropy i podlahy, poškozenou střechu a uvnitř ležela vysoká vrstva sutin a odpadu. Postupná obnova už přinesla nový krov v původních proporcích, nová okna a opravená podlaží. Práce financují soukromé prostředky a také výnosy z ubytování.
Do budoucna má budova sloužit nejen k bydlení a turistickému ubytování, ale také veřejnosti. Počítá se například s expozicí věnovanou historii nádraží a celé trati. V areálu se nachází rovněž historická vodárna, která kdysi zásobovala vodní jeřáby parních lokomotiv. Jeden z jeřábů byl podle iniciátorů projektu znovu postaven.
Na nádraží se stále jezdí
Ačkoli může areál na první pohled působit jako zapomenuté místo, trať není opuštěná. Osobní vlaky zde podle provozovatele pravidelně zastavují především o víkendech a svátcích od začátku května do konce září. Objevit se mohou také mimořádné osobní, nákladní nebo pracovní soupravy. Právě zvuk projíždějícího vlaku patří k charakteru pobytu, zároveň je ale nutné respektovat, že kolejiště není místem pro volný pohyb.
Vagony se nacházejí přibližně kilometr od centra Kovářské a parkovat lze přímo u nich. Ubytování je nekuřácké, bez domácích mazlíčků a bez Wi-Fi, datové připojení 4G je však podle provozovatele dostupné u všech českých operátorů. Kola a lyže lze uložit v uzamykatelném připojeném voze. Pobyt se obvykle rezervuje na nejméně dvě noci; ceny i dostupnost se mění podle termínu, proto je vhodné ověřit aktuální údaje přímo při rezervaci.
Kovářská jako základna pro výlet
Netradiční ubytování může být cílem samo o sobě, ale dobře poslouží i jako výchozí bod pro poznávání obce a okolí. V Kovářské stojí barokní kostel svatého Michaela, Mariánský sloup a kaple svatého Marka. Nedaleko se nachází také muzeum letecké bitvy z 11. září 1944 a zbytky vápenky z 19. století.
Historie obce souvisí s těžbou a zpracováním železné rudy. Už v roce 1599 zde vznikla jedna z prvních skutečných vysokých pecí v Čechách, později se rozvíjela také výroba zápalek, sametu, příze, nití a rybích konzerv. V zimě lze z okolí vyrazit na běžkařské trasy směrem k Měděnci nebo Vejprtům, vždy však podle aktuálního počasí a stavu stop. Noc ve vagonu tak nabízí nejen neobvyklý zážitek, ale i možnost přispět k záchraně místa, které by bez péče nadšenců možná z krušnohorské krajiny zmizelo.