Stačí sejít z frekventovaných tras kolem Pražského hradu a Praha se rázem promění. Nový Svět v Hradčanech působí jako malá historická čtvrť ukrytá ve velkoměstě. Úzké dlážděné uličky, drobné domy a nepravidelná zástavba připomínají dobu, kdy se zdejší předměstí rozvíjelo především díky lidem spojeným se službou na Hradě. Později se Nový Svět stal domovem hlavně chudších obyvatel.
Čtvrť, která přežila požáry i staletí
Nový Svět se začal formovat přibližně v polovině 14. století. Jeho dnešní podoba je z velké části výsledkem postupné výstavby v 17. a 18. století, kdy zde vznikaly převážně barokní domy. Oblast však několikrát poznamenaly požáry. Zasažena byla například v roce 1420 a také při ničivém požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541.
Historickou atmosféru dnes dotvářejí domovní znamení a názvy, v nichž se často objevují motivy zlata. Narazit lze například na domy U Zlaté hrušky nebo U Zlatého hroznu. Právě drobné detaily tohoto druhu dávají procházce smysl: Nový Svět není jen kulisou, ale místem, kde se v názvech a tvarech domů zachovaly stopy někdejšího života.
Od kapucínů k loretánským zvonkům
Spojení Loretánského náměstí s Novým Světem představuje Kapucínská ulice. Její jméno odkazuje na kapucínský klášter vybudovaný v letech 1600 až 1602, který je uváděn jako nejstarší kapucínský klášter v Čechách. V bezprostředním okolí se zároveň odehrávaly příběhy spojené s významnými osobnostmi i výraznými pražskými stavbami.
Jednou z nich je Loreta, jejíž zvonohra se poprvé rozezněla 28. září 1695. Tvoří ji třicet zvonů, z nichž je 27 mechanicky zapojených. Ke zvonům se váže také známá pověst o chudé vdově z Nového Světa, která přišla o všechny děti. Podle legendy měla její smrt doprovodit melodie loretánských zvonků. Jde však o tradovaný příběh, nikoli o doloženou historickou událost.
Tycho Brahe, dům U Raka a umělecké stopy
Nový Svět přitahoval také osobnosti, které bychom v tak skromné čtvrti možná nečekali. Astronom Tycho Brahe se po příchodu do Prahy v roce 1600 ubytoval v hostinci U Zlatého gryfa. Na jeho pražské působení navazoval Johannes Kepler, další z významných postav tehdejší vědy.
Za pozornost stojí také roubený dům U Raka, postavený podle dostupných údajů ve druhé polovině 18. století. Později se stal místem spojovaným se spisovateli Jakubem Arbesem, Arnoštem Lustigem a Otou Pavlem i s fotografem Alexandrem Paulem. Dům tak připomíná, že Nový Svět nebyl pouze adresou chudinských domků, ale také inspirativním místem pro umělce a literáty.
Procházka po známých i temnějších příbězích
Právě tyto kontrasty nabídne komentovaná vycházka Couráme se po Novém světě, která je naplánována na sobotu 10. října 2026 od 10 hodin. Výklad se zaměří na okolí Černínského paláce, loretánské zvony, dům U Raka i temnější kapitoly zdejší historie. Pořadatel avizuje také příběh vraždy známé ze seriálu Hříšní lidé města pražského a jednu z prvních dopravních nehod městské dopravy. Konkrétní okolnosti těchto případů je vhodné vnímat jako témata programu, jejich podrobnosti se mohou při výkladu teprve upřesnit.
Sraz je podle pořadatele na Loretánském náměstí u sochy Edvarda Beneše. Nejjednodušší přístup vede tramvají na Pohořelec a poté pěšky Loretánskou ulicí směrem k Ministerstvu zahraničních věcí. Procházka má trvat nejméně hodinu a půl a po jejím skončení lze pokračovat do některé z restaurací či kaváren v okolí.
V předprodeji má vstupné činit 150 korun pro dospělého a 100 korun pro děti od šesti do patnácti let. Pokud zůstanou volná místa, nákup na místě má být dražší. Protože jde o časově konkrétní akci, vyplatí se před cestou ověřit aktuální termín, kapacitu i ceny u pořadatele.
Nový Svět lze samozřejmě navštívit i bez komentované procházky. Je však třeba pamatovat, že jde o obytnou historickou lokalitu, nikoli o uzavřený skanzen. Při samostatné návštěvě proto respektujte soukromí místních a držte se veřejných komunikací. Výlet lze spojit také s návštěvou Lorety na Loretánském náměstí, jejíž aktuální návštěvní režim je dobré ověřit samostatně.