Jan Blažej Santini-Aichel není spojen jen s velkolepými kostely na českém venkově. Výraznou stopu zanechal také v Praze, kde se odehrála část jeho profesního vzestupu i osobního života. Komentovaná vycházka v sobotu 10. října 2026 nabídne pohled na místa, která připomínají jeho učednická léta, spolupráci s významnými architekty i vlastní městské zázemí.
Začátek je naplánován na 14:00 u tramvajové zastávky Pohořelec, poblíž sousoší Tychona Braha a Johannese Keplera v Keplerově ulici. Právě toto místo je pozoruhodné ještě předtím, než se účastníci vydají po Santiniho stopách. Stával zde totiž někdejší dům Jakuba Kurze ze Senftenavy, v němž oba slavní astronomové v Praze pobývali a měli svou observatoř.
Pohořelec jako brána do staré Prahy
Pohořelec tak na začátku trasy propojí několik příběhů, které utvářely podobu města na přelomu 16. a 17. století. Setkávají se tu dějiny vědy, umění a architektury, stejně jako připomínka rudolfinské Prahy a jejích vzdělaných dvorů. Pro návštěvníka je to přirozený úvod do doby, v níž se Santini později učil a hledal vlastní výraz.
Santiniho pražské začátky souvisejí především s Hradčany a architektem Jeanem Baptistou Matheym. Santini nejprve získával zkušenosti jako kameník a postupně se dostával k náročnějším architektonickým úkolům. Později převzal některé Matheyovy rozpracované projekty. Vycházka proto nesleduje pouze životopis jedné osobnosti, ale také prostředí, v němž se mladý stavitel setkával s architekturou, sochařstvím a malířstvím své doby.
U Kajetánů a barokní Nerudova ulice
Jednou z hlavních zastávek bude klášterní kostel Panny Marie U Kajetánů v Nerudově ulici. Stavba vznikala v letech 1691 až 1717 a její architektura je připisována Jeanu Baptistovi Matheyovi. Dokončovací práce jsou spojovány se Santinim, což dobře ukazuje, jak se v barokní Praze prolínala práce několika generací i různých profesí.
Při procházce Nerudovou ulicí se pozornost obrátí také k domům, které nejsou jen kulisou historické ulice. Santini zde v letech 1705 až 1727 vlastnil a přestavoval Valkounský dům čp. 211/14. Získal zde měšťanské právo a dům se stal důležitou součástí jeho pražského zázemí. Koupil také sousední dům U zlaté číše. Oba objekty postupně propojil a vytvořil si v nich vlastní městské sídlo.
Nejen Santini, ale celá kulturní scéna
Výklad se podle pořadatelů nebude soustředit výhradně na jediného architekta. Připomene také jeho současníky z řad stavitelů, sochařů a malířů. Díky tomu lze trasu vnímat jako procházku barokní Prahou, jejími tvůrčími vazbami a proměnami, nikoli jen jako sled adres z Santiniho životopisu.
Součástí okruhu má být i místo, které dnes připomíná spíše ztracenou podobu města. V dnešní Šporkově ulici se nacházel hřbitov u bývalého kostela svatého Jana Křtitele. Právě tam byl Santini po své smrti v roce 1723 pohřben. Zaniklý hřbitov tak uzavírá příběh architekta podobně nenápadně, jako jej Pohořelec otevírá připomínkou starších vědeckých dějin.
Praktické informace k vycházce
Vycházka „Santini v Praze“ se uskuteční v sobotu 10. října 2026 od 14:00. Sraz je u tramvajové zastávky Pohořelec, u sousoší Tychona Braha a Jana Keplera. Trasa má trvat přibližně hodinu a půl až dvě hodiny a skončí u tramvajové zastávky Pražské Jezulátko.
Průvodcem má být Martin Bělohradský. Podle zveřejněných údajů se vstupné pohybuje mezi 220 a 280 korunami, děti do 12 let mají mít vstup zdarma. Vstupenky podle pořadatele není možné zakoupit přímo na místě; aktuální podmínky je proto vhodné před návštěvou ověřit. Trasa je uváděna jako vhodná pro kočárky i vozíčkáře, u jednotlivých památek však nemusí být zaručený vstup do interiéru.