Mohutné kamenné valy, přirozená skaliska a lesní ticho. Obří hrad u osady Popelná v obci Nicov nepůsobí jako běžné pravěké sídliště. Na ploše přibližně 2,5 hektaru se dochovaly pozůstatky rozsáhlého opevnění, ale po lidech, kteří je vybudovali, zůstalo překvapivě málo stop.
Hradiště vysoko nad údolím Losenice
Lokalita leží v katastru Studence u Stach na výběžku hřebene Valy, zhruba kolem 1 000 metrů nad mořem. Právě poloha patří k jejím největším zvláštnostem. Obří hrad bývá označován za nejvýše položené pravěké hradiště v Čechách, případně za nejvýše položené hradiště doby železné v České republice. Výškové údaje se však podle zdrojů vztahují k různým bodům vrchu a areálu, proto je přesnější vnímat především jeho mimořádně horské umístění.
Areál je dlouhý přibližně 370 metrů a široký kolem 80 metrů. Tvoří jej akropole v nejvyšší části a předhradí. Jižní a západní stranu akropole chrání dvojitý pás valů, který se místy dochoval v šířce přibližně sedmi až dvanácti metrů a výšce až kolem dvou metrů. Opevnění využívalo také terén: návštěvník si může všimnout skalní brány nebo výrazného skalního stolu.
Kamenné opevnění bez domů a ohnišť
Podle archeologických zjištění byla hradba sestavena nasucho kladenými kameny. Masivní kamenné zdi tvořily její líce a prostor mezi nimi vyplňovala kamenná masa. Přestože jde o působivou stavbu, archeologové na místě nenarazili na jednoznačné pozůstatky pravěkých budov ani na obvyklé množství keramiky, kuchyňského odpadu a dalších dokladů každodenního života.
Opakované výzkumy přinesly více než stovku sond, jejich výsledek však otázku účelu hradiště neuzavřel. Odborníci lokalitu spojují s pozdní dobou halštatskou a dobou laténskou, tedy se starší a mladší dobou železnou. V obecnějším označení jde o pravěké hradiště doby železné. Větší výzkum se uskutečnil v roce 1988, další následovaly v letech 2002 a 2003.
Bylo Obří hradištěm, útočištěm, nebo rituálním místem?
Právě rozpor mezi velkolepým opevněním a chudými nálezy dělá z Obřího hradu jednu z nejzajímavějších šumavských archeologických lokalit. Mohlo jít o sídlo, ochranný nebo strážní bod, případně o místo související s obchodními cestami či těžbou zlata v okolní oblasti. Žádná z těchto možností však není spolehlivě potvrzena.
Vzhledem k odlehlé poloze a absenci známek trvalého osídlení se jako pravděpodobná nabízí také kultovní nebo shromažďovací funkce. Jedna z hypotéz pracuje s prostorem mezi vnitřním a vnějším valem akropole, který mohl symbolicky spojovat skalní bránu se skalním stolem. Nejde ale o prokázaný rituální půdorys, nýbrž o jednu z interpretací, jak neobvyklé uspořádání vysvětlit.
Zajímavým dokladem dálkových kontaktů jsou mince z období od 3. do 1. století před naším letopočtem. Mezi nimi se nachází také republikánský římský denár z doby kolem roku 130 před naším letopočtem s motivem lodi a nápisem ROMA. Mince mohou ukazovat na kontakty regionu s okolním světem, samy o sobě však neříkají, k čemu hradiště sloužilo.
Krátká cesta z Popelné
Obří hrad je dobře dostupný po naučné stezce Keltové na Šumavě. Z Popelné vede k lokalitě trasa dlouhá přibližně 1,5 kilometru jedním směrem, takže výlet tam a zpět měří asi tři kilometry. Z Nicova lze pokračovat přes rozcestí Pod Milovským vrchem a Popelnou; tato varianta má přibližně 4,5 kilometru.
Stezka přibližuje keltské osídlení Šumavy, historii hradiště i výsledky archeologických výzkumů. Cestou a z areálu se otevírají pohledy do údolí Losenice, na kamenná moře a směrem ke Kašpersku. Nečekejte ovšem hradní nádvoří ani dochované stavby. Obří hrad je venkovní archeologická lokalita, kde uvidíte především terénní valy, skály a lesní krajinu.
Místo leží v chráněném území Národního parku Šumava. Vyplatí se proto sledovat značení, pohybovat se po povolených cestách a před výpravou ověřit aktuální stav tras či případná omezení. V lesním prostředí je třeba počítat také s rizikem pádu stromů a větví.
Pověst o devíti obrech
Jméno Obří hrad doprovází lidová pověst o devíti obrech, kteří zde měli žít. Příběh dodává místu působivou atmosféru, jeho skutečný původ však souvisí s pravěkým opevněním, nikoli s historickými doklady o obrech. Spolu s lokalitami Sedlo u Albrechtic a Věnec u Lčovic připomíná, že šumavská pravěká hradiště stále skrývají otázky, na které archeologie hledá odpověď.