Více než čtyři století proměn se vepsala do domu, který dnes známe jako Werichovu vilu. Stál na Kampě už v době, kdy se tu pracovalo v koželužně, a později se stal domovem učence Josefa Dobrovského i herce Jana Wericha. Návštěva tak není jen cestou za jednou slavnou osobností: ukazuje, jak se měnil dům, ostrov i kulturní život Prahy.
Od koželužny k Dobrovského pracovně
První zmínka o stavbě pochází z roku 1580. Nejméně od druhé čtvrtiny 17. století tu fungovala koželužna Serváce Engela, která připomíná řemeslný a pracovní charakter někdejší Kampy. V roce 1725 získali část zahrady s domem Nosticové a provoz koželužny zanikl.
Podoba, kterou si s vilou spojujeme dnes, vznikla až později. Roku 1797 nechal Bedřich Nostitz bývalou koželužnu upravit architekt Ignác Palliardi do klasicistní podoby. Do domu se poté nastěhoval Josef Dobrovský. Pobýval zde až do smrti a právě na Kampě napsal svá zásadní slavistická díla. Dům tak propojuje dějiny řemesla s příběhem vědy a národního obrození.
Werichův byt nebyl majetkem herce
Ve 20. století vila hostila další osobnosti. Historik umění Zdeněk Wirth tu bydlel v letech 1929 až 1941. Jan Werich se do obecního bytu nastěhoval na podzim 1945. Vila mu nepatřila – platil městu nájem a žil zde celkem 35 let. Právě tento detail pomáhá představit Werichův vztah k místu bez romantizujících zkratek: byl to jeho domov, ale zároveň městský byt v domě s dlouhou historií.
Werichova domácnost byla známá také pohostinností. Na Štědrý den k němu návštěvy podle tradice začínaly přicházet už od devíti hodin ráno. Dnes vila připomíná jeho život i tvorbu a ukazuje, proč jeho jméno zůstává spojené s českým divadlem a filmem. Expozice se věnuje také Jiřímu Voskovcovi a Osvobozenému divadlu, Werichovým poválečným filmům i tvorbě pro děti.
Muzeum, které zve k prohlížení i naslouchání
Součástí stálé expozice jsou fotografie Jana Wericha a Jiřího Voskovce od Václava Chocholy. Dvě místnosti přibližují podobu Werichova bytu a interaktivní prvky návštěvníka zapojují do poznávání. Nejde tedy jen o vitríny a životopisné údaje: významnou část zážitku tvoří samotný dům a jeho atmosféra.
Jinou podobu má Holanerium, prostor věnovaný básníkovi Vladimíru Holanovi. Jeho dílo tu lze poznávat prostřednictvím četby i poslechu a návštěvníci si mohou vyzkoušet vlastní básnickou tvorbu. Holanovo jméno nese také podkrovní sál, kde se konají kulturní programy.
Živá Kampa u Čertovky
Werichova vila dnes funguje také jako kulturní centrum. Pořádají se tu přednášky, autorská čtení, divadelní představení, koncerty i akce pro děti. Zahrada u Čertovky nabízí místo k odpočinku a při vybraných příležitostech se stává dějištěm kulturních akcí. V přízemí je kavárna, takže lze návštěvu spojit s posezením v historickém prostředí Kampy.
Povodeň v roce 2002 dům těžce zasáhla; voda tehdy vystoupala až do výše prvního patra a vila přestala sloužit k bydlení. V roce 2015 ji po veřejné soutěži získalo do pronájmu Museum Kampa. Dnes je přístupná jako muzeum a kulturní prostor na adrese U Sovových mlýnů 501/7. Otevírací dobu a podmínky návštěvy je vhodné před cestou ověřit, zejména pokud plánujete komentovanou prohlídku, kterou je třeba rezervovat předem.