Jedna se stala filmovou hvězdou, druhá se celý život pokoušela vystoupit z jejího stínu. Komorní představení Sestry B. postaví do středu vztah hereček Lídy Baarové a Zorky Janů – sourozenecké pouto, v němž se mísí obdiv, soutěživost, křivdy i pocit odpovědnosti.
Dvě herecké dráhy, jeden složitý vztah
Inscenace Divadelního spolku LARGO vychází z dramatické předlohy spisovatelky Mileny Štráfeldové. Tvůrci ji převádějí do autorského komorního tvaru, který se nezaměřuje pouze na známé jméno Lídy Baarové, ale také na méně připomínaný osud její o sedm let mladší sestry.
Baarová je v příběhu výraznou a ambiciózní herečkou, která se dokázala prosadit, zatímco Zorka hledá vlastní cestu v prostředí, kde ji neustále zastírá sláva sestry. Rozdílné představy o herectví, kariéře, osobních vztazích i politické situaci tehdejšího Československa jejich vztah postupně zatěžují. Právě v tomto napětí spočívá hlavní síla dramatu: sestry nestojí jednoduše proti sobě, zároveň však nedokážou žít jedna bez druhé.
Od prvních úspěchů k poválečným účtům
Děj původní hry pokrývá přibližně patnáct let. Začíná u hereckých začátků Lídy Baarové v roce 1931 a směřuje k jejímu poválečnému uvěznění v roce 1946 v souvislosti s obviněním z kolaborace s nacisty. Historické události zde nejsou jen kulisou. Proměňují rodinné vztahy a kladou otázky, jak velkou odpovědnost nese člověk za svá rozhodnutí v době politického a společenského tlaku.
Příběh současně připomíná tragický osud Zorky Janů, která zemřela sebevraždou ve věku pětadvaceti let. Divadelní zpracování tak nabízí pohled na období, v němž se osobní ambice, veřejný obraz a historická vina nedají snadno oddělit. Baarová není představena pouze jako jednostrunná filmová ikona a Zorka nezůstává jen poznámkou pod čarou k životu slavnější sestry.
Divadlo v domě spojeném s českou kulturou
Pro uvedení inscenace je příznačná také volba místa. Werichova vila stojí na pražské Kampě, v sousedství Čertovky a parku Kampa, a její historie je úzce spjata s českým divadlem a literaturou. Nejznámějším obyvatelem byl Jan Werich, který se sem nastěhoval na podzim roku 1945 a žil zde dalších pětatřicet let. V letech 1948 až 1968 tu bydlel také básník Vladimír Holan.
Objekt má více než čtyřsetpadesátiletou historii. První zmínka o dnešní vile pochází z roku 1580, později zde fungovala koželužna a na konci 18. století získala stavba klasicistní podobu podle návrhu Ignáce Palliardiho. Dnes Werichova vila, kterou provozuje Nadace Jana a Medy Mládkových, slouží jako kulturní centrum s expozicemi, divadelními programy, koncerty, diskusemi a workshopy.
Večer na Kampě
Představení se uskuteční v pondělí 2. listopadu 2026 od 19 hodin ve Werichově vile na adrese U Sovových mlýnů 501/7 v Praze 1 – Malé Straně. Hrají Martin Doucha a Adéla Kalusová, režie je kolektivní a délka inscenace činí přibližně 100 minut.
Vstupné se podle aktuální nabídky pohybuje zhruba mezi 250 a 350 korunami. Protože jde o termín vzdálený v čase, je vhodné před návštěvou ověřit aktuální dostupnost vstupenek i případné změny programu u pořadatele nebo prodejce.
Divadelní večer lze spojit s návštěvou samotné vily. Stálá expozice připomíná Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Osvobozené divadlo, nabízí rekonstruované místnosti Werichova bytu i prostor věnovaný Vladimíru Holanovi. Součástí je také sklepní expozice o historii Kampy a fenoménu Golema. Sestry B. tak mohou být příležitostí nejen k setkání s dramatickým příběhem dvou hereček, ale i k poznání jednoho z výrazných kulturních míst české metropole.