Postava Falstaffa spojuje svět alžbětinského divadla s tvorbou Jana Wericha překvapivě přirozeně. Právě o tomto spojení bude ve středu 21. října 2026 ve Werichově vile hovořit shakespearolog Martin Hilský s moderátorem Václavem Žmolíkem. Večer začne v 19 hodin a nabídne pohled na literární předlohu, Werichovu interpretaci i příběh domu, v němž český herec a spisovatel po desetiletí žil.
Falstaff jako postava na pomezí smíchu a melancholie
Falstaff patří k nejvýraznějším postavám Shakespearova dramatu. Je nespolehlivý, poživačný, výřečný a často směšný, zároveň však působí jako člověk s vlastním kouzlem a životní zkušeností. Právě tato rozporuplnost z něj dělá postavu, která se nedá snadno zařadit ani odsoudit.
Večer ve Werichově vile se zaměří na to, proč Falstaff Jana Wericha tolik přitahoval a v čem mohl být blízký jeho vlastnímu uměleckému vidění světa. Označovat Falstaffa přímo za Werichovo alter ego by bylo příliš jednoznačné, jako interpretační klíč programu však toto spojení nabízí zajímavou cestu k Werichově tvorbě. Oba světy spojuje smysl pro humor, nadsázku i schopnost odhalovat lidské slabosti bez ztráty laskavosti.
Od Jindřicha IV. k Falstaffovu babímu létu
Jan Werich se k Shakespearovu příběhu vrátil ve své knize Falstaffovo babí léto, která vyšla v roce 1969. Publikace představuje překlad a volnou úpravu prvního a druhého dílu Jindřicha IV. Verše přeložil Jan Vladislav a knihu doprovodily ilustrace Jiřího Trnky.
Nešlo tedy o pouhé převyprávění klasického dramatu. Werich si známý příběh přizpůsobil vlastnímu pohledu na postavy i jejich svět a vložil do něj osobitý humor. Součástí večerního programu bude také připomenutí Werichova částečně nenaplněného záměru převést tento příběh do filmové podoby. Podrobnosti o této představě mohou být jedním z témat rozhovoru Martina Hilského a Václava Žmolíka.
Večer v domě, kde Werich skutečně žil
Werichova vila není pro podobné setkání jen praktickým sálem. Jan Werich se do domu na Kampě nastěhoval na podzim roku 1945 a podle údajů vily v něm žil dalších 35 let. Objekt mu nepatřil, šlo o obecní byt, přesto se stal jedním z míst, která jsou s jeho osobností neoddělitelně spojena.
Dnešní expozice připomíná Jana Wericha, Jiřího Voskovce, Osvobozené divadlo i další obyvatele a osobnosti spjaté s domem. Návštěvníci si mohou prohlédnout také rekonstrukci dvou místností Werichova bytu. Podkroví zároveň slouží jako multifunkční sál pro přednášky, diskuse, autorská čtení, divadelní představení a koncerty.
Historická vila u Čertovky
Příběh domu začal dávno před Werichem. První zmínka o stavbě dnešní vily pochází z roku 1580. Nejméně od druhé čtvrtiny 17. století zde fungovala koželužna Serváce Engela. V roce 1797 nechal Bedřich Nostitz objekt přestavět do klasicistní podoby podle návrhu architekta Ignáce Palliardiho. Později v něm bydlel například Josef Dobrovský.
Vila stojí na ostrově Kampa u Čertovky, v bezprostřední blízkosti parku a historického centra Prahy. Uzavřená část její zahrady leží přímo na břehu kanálu a vytváří klidné zákoutí, které kontrastuje s ruchem města. Návštěva večerního programu tak může být zároveň příležitostí projít se Kampou a vnímat místo, kde se po staletí potkávaly dějiny, literatura i umění.
Akce „Martin Hilský hostem Václava Žmolíka“ se podle programu uskuteční 21. října 2026 od 19 hodin na adrese U Sovových mlýnů 7 v Praze 1. Uváděné vstupné se pohybuje přibližně mezi 350 a 400 korunami; před návštěvou je vhodné ověřit aktuální cenu i dostupnost vstupenek u pořadatele. Běžná otevírací doba vily se večerního programu netýká, proto je dobré řídit se pokyny k dané akci.