Nejlepší místo, kde s poznáváním odkazu Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka začít, je Werichova vila na Kampě. Dům u Čertovky není jen připomínkou slavného herce a autora, ale také živým kulturním prostorem. Návštěvník tu může vstoupit do světa Osvobozeného divadla, meziválečné Prahy i pozdější Werichovy tvorby.
Werichova vila: dům, kde historie stále žije
Werichova vila stojí na adrese U Sovových mlýnů 501/7 v historickém centru Prahy. Její poloha je sama o sobě důvodem k návštěvě: z ruchu Malé Strany se během několika kroků ocitnete u vody, v zeleni Kampy a v sousedství Čertovky. Právě zde se dobře chápe, proč se Kampa stala jedním z výrazných pražských míst spojených s umělci.
Stálá expozice se soustředí především na Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Osvobozené divadlo. Přibližuje jejich divadelní spolupráci, politickou satiru, písně i širší kulturní prostředí první poloviny 20. století. Nezůstává ale pouze u divadla. Připomíná také Werichovy poválečné filmy a jeho tvorbu pro děti.
Prohlídka je koncipována interaktivně, takže nejde jen o řadu vitrín a popisků. Součástí domu jsou také místa věnovaná dalším osobnostem spojeným s jeho historií. Patří mezi ně básník Vladimír Holan, historik Zdeněk Wirth nebo rod Nosticů, který objekt v minulosti vlastnil. Ve sklepních prostorách se návštěvník setká s historií Kampy a motivem Golema, v prvním patře pak s hlavní expozicí. Zvláštní část nazývaná Holanerium připomíná Holanovu poezii.
Od Kampy k pražským scénám
Po návštěvě vily má smysl pokračovat pěšky parkem Kampa, kolem Čertovky a dál Malou Stranou směrem do centra. Taková trasa není jen přesunem mezi památkami. Nabízí možnost vnímat Prahu jako město, v němž se každodenní život, literatura, divadlo a hudba po desetiletí přirozeně prolínaly.
Další zastavení lze hledat v okolí někdejších scén spojených s Osvobozeným divadlem a později s Divadlem ABC. Právě divadelní prostředí bylo pro V+W klíčové: jejich představení spojovala živý dialog, absurdní nápady, společenskou kritiku a hudbu Jaroslava Ježka. Z dnešního pohledu je důležité počítat s tím, že nejde vždy o samostatné muzeum nebo zachovanou divadelní budovu. Některá místa dnes připomíná především jejich historická souvislost a městská zástavba, která se v průběhu času proměnila.
Při plánování procházky je proto vhodné ověřit přesné názvy jednotlivých objektů i jejich současný stav. Zmiňována bývají například místa v okolí Domu U Modré lišky, Domu U Nováků nebo Divadla ABC. Jejich význam ale nejlépe vynikne v celku: jako součást příběhu o tom, jak se studentská recese a autorská spolupráce proměnily v jednu z nejvýraznějších kapitol českého divadla.
V+W+J nebyli jen divadelní trojicí
Na jejich odkazu je pozoruhodné právě propojení různých uměleckých oborů. Werich s Voskovcem pracovali se slovem, tempem a nadsázkou, Ježek jejich představením vtiskl nezaměnitelnou hudební podobu. Výsledkem nebyla pouze zábava, ale také citlivý komentář k politice, společenským změnám a atmosféře tehdejšího Československa.
Werichova vila tuto šíři připomíná i dnešním návštěvníkům. Její provoz není omezen na muzejní expozici. V zahradě u Čertovky a v dalších prostorách se konají koncerty, divadelní představení, diskuse, autorská čtení, workshopy i filmová promítání. Kulturní program se mění, a proto je dobré ověřit si aktuální nabídku před návštěvou.
Závěr na Olšanských hřbitovech
Tematická procházka může pokračovat až na Olšanské hřbitovy, které představují klidnější a rozjímavý závěr. V souvislosti s touto trasou se uvádí také hroby Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka. Přesné umístění a přístupnost jednotlivých hrobových míst je však vhodné předem ověřit u správy hřbitovů nebo v oficiálním registru.
Werichova vila je podle aktuálních údajů otevřena denně, obvykle od 10 do 18 hodin. Vstupenky se prodávají na místě, zatímco komentované prohlídky vyžadují předchozí rezervaci. V přízemí funguje také kavárna a muzejní obchod. Největší hodnotou této pražské trasy ale zůstává možnost spojit konkrétní domy a ulice s příběhem umělců, jejichž slova, melodie a humor nezůstaly uzavřené v minulosti.