Na Olšanských hřbitovech leží vedle sebe vojáci, kteří sloužili v různých armádách, i lidé z řad civilního obyvatelstva, jejichž životy zasáhly války. Právě tuto méně známou vrstvu pražského pohřebiště má představit komentovaná vycházka plánovaná na dušičkové pondělí 2. listopadu 2026. Provede účastníky místy, která vyprávějí o vojenské historii Prahy i o osudech lidí různých národností.
Od vojenských lazaretů k rozsáhlému pohřebišti
Olšanské hřbitovy vznikly v souvislosti s morovou epidemií roku 1679. Pražská obec zakoupila pozemky pro nový morový hřbitov v lednu následujícího roku. Dnes areál zabírá více než 50 hektarů, tvoří jej dvanáct hřbitovů a rozděluje ho ulice Jana Želivského. Za dobu jeho existence zde podle údajů Prague City Tourism našly místo posledního odpočinku přibližně dva miliony lidí.
Vojenská historie Olšan přitom začíná dávno před světovými válkami. U pražské Invalidovny vznikl pravděpodobně kolem roku 1735 vojenský hřbitov. Pohřbívali se tam mimo jiné vysloužilí vojáci se svými rodinami a lidé, kteří zemřeli v pražských vojenských lazaretech. Když byly náhrobky z původního pohřebiště přeneseny, rozptýlily se v různých částech Olšanských hřbitovů. Jejich dnešní poloha tak připomíná, jak se měnila podoba pohřbívání i samotného města.
Stopy několika armád a národností
Část Olšanských hřbitovů II tvoří čestná a vojenská pohřebiště. Jsou tu uloženy oběti první světové války a legionáři, českoslovenští příslušníci RAF, lidé padlí během Pražského povstání i vojáci Rudé armády. Své místo zde mají také příslušníci Commonwealthu a bulharští občané. Na desátém hřbitově se nacházejí hroby rakousko-uherských vojáků i legionářů; po první světové válce tato část získala pověst vojenského hřbitova.
Mezinárodní rozměr místa je patrný také na Pražském válečném hřbitově, který je součástí britského vojenského pohřebiště. Připomíná příslušníky Commonwealthu, kteří zemřeli během druhé světové války. Mnozí z nich byli válečnými zajatci. Jednotlivá pohřebiště tak nejsou jen souborem vojenských značek a jmen: vedle sebe zachycují rozdílné životní dráhy a konflikty, které zasáhly Prahu i vzdálenější země.
Co nabídne komentovaná prohlídka
Vycházku má podle oznámení vést Ivana Korsesková, specialistka na válečné hroby. Plánované zastávky zahrnují hrobky přenesené od Invalidovny, čestné pohřebiště, ossárium legionářů a kryptu pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice. Právě přesun starších náhrobků může návštěvníkům pomoci pochopit, proč se stopy někdejšího vojenského hřbitova nacházejí na různých místech rozlehlého areálu.
Zastavení u krypty však samo o sobě neznamená, že bude možné vstoupit do chrámu. Podle informací správce je chrám kvůli rekonstrukci uzavřen nejméně do roku 2028, proto je vhodné počítat s tím, že přístup dovnitř nemusí být součástí programu.
Praktické informace k návštěvě
Prohlídka je v oznámení uvedena na pondělí 2. listopadu 2026 od 15 hodin. Sraz má být u Infocentra Olšany, na adrese Vinohradská 1835/153, Praha 3; uvedené vstupné činí 200 korun. Protože se termín, cena i program mohou změnit, je před cestou rozumné ověřit aktuální pokyny pořadatele.
Olšanské hřbitovy mají dvě části, které odděluje ulice Jana Želivského. Při plánování cesty se vyplatí zkontrolovat také aktuální dopravní informace: v době zveřejněných údajů byla stanice metra Flora uzavřená do listopadu 2026. Dušičková vycházka tak může být příležitostí podívat se na známý pražský areál jinak — jako na místo, kde se v náhrobcích a oddělených pohřebištích skládá mnohonárodnostní příběh válek i jejich následků.