Vysoko nad Pelhřimovem se k nebi zvedá věž kaple sv. Kříže, známé jako Kalvárie. K památce vede monumentální schodiště a její poloha na návrší z ní dělá výrazný bod v obrazu města. Dnešní novogotická stavba přitom není první kaplí, která na tomto místě připomínala poutní tradici.
Od Kristova hrobu k městské dominantě
Počátky zdejšího poutního místa sahají do roku 1671. Tehdy pelhřimovský měšťan a radní Jan Kryštof Blažejovský s manželkou Dorotou založili kapli s Kristovým hrobem. Roku 1750 byla stavba rozšířena a dostala věž. Místo se tak v průběhu času proměňovalo, ale jeho spojení s připomínkou Kristova utrpení zůstalo zachováno.
Současnou kapli navrhl místní stavitel Josef Šlechta. Vznikala v letech 1883 až 1886 v novogotickém, někdy označovaném také jako pseudogotický sloh. K Pelhřimovu se obrací vysokou věží, která je dobře čitelná i z dálky. Význam stavby netvoří jen její architektonické řešení: důležitá je také cesta k ní a vyvýšená poloha, díky nimž kaple působí jako přirozená dominanta okolí.
Schodiště i výhledová poloha patří k zážitku
Kalvárie stojí nad městem na adrese Pod Kalvárií 2021. Už při pohledu zvenčí zaujme kontrast mezi klidnou polohou na návrší a výraznou vertikálou věže. Monumentální přístupové schodiště návštěvníka na místo postupně přivádí a připomíná, že kaple byla od počátku spojená s poutní cestou, nejen s konkrétní budovou.
Právě zasazení do městského prostoru dává návštěvě zvláštní rozměr. Kaple není izolovanou památkou, kterou lze vnímat pouze zblízka: její věž se uplatňuje v panoramatu Pelhřimova a její silueta propojuje návrší s městem pod ním. Objekt je nemovitou kulturní památkou.
Obnova, která vrátila kapli do života
Město Pelhřimov získalo kapli do vlastnictví v roce 2012 a v letech 2013 až 2015 provedlo její celkovou rekonstrukci. Opravou prošla také okolní plocha a obnoveno bylo monumentální schodiště. Slavnostní otevření se uskutečnilo 27. října 2015. Rekonstrukce tak nebyla jen opravou historické stavby, ale také příležitostí znovu zpřístupnit její významné místo v městském prostředí.
Jedním z nejpozoruhodnějších pokračování obnovy byl návrat původního hlavního oltáře. Jeho kompletní architektura se našla na bývalé faře na Křemešníku. Restaurátor Jaroslav Benda obnovoval jednotlivé části v letech 2016 až 2018 a 19. září 2018 se oltář vrátil do kaple. Příběh vybavení, které po letech znovu našlo své místo, tak doplnil historii samotné stavby o další kapitolu.
Historická památka jako kulturní prostor
Opravená kaple dnes neslouží pouze jako připomínka minulosti. Město ji využívá především pro společenské a kulturní účely; konají se zde například koncerty či svatební obřady. Někdejší poutní místo tak zůstává součástí současného života Pelhřimova, i když jeho dnešní využití nelze zaměňovat za pravidelný bohoslužebný provoz.
Kapli lze objevovat i při procházce bez plánované návštěvy interiéru: její věž, schodiště a poloha na Kalvárii stojí za pozornost samy o sobě. Přístup do interiéru a konání akcí se mohou měnit, proto je před návštěvou vhodné ověřit aktuální informace u města nebo pořadatele. Kalvárie tak nabízí pohled na několik vrstev pelhřimovské historie — od barokních počátků přes novogotickou přestavbu až po citlivou obnovu a dnešní kulturní využití.