Na malém prostoru se střídají celé zahradní světy
Vrchnostenská zahrada u Pernštejna není jen upraveným prostorem pod hradem. Na jihozápadním svahu a v údolní nivě se zde skládá pozoruhodná mozaika zahradních stylů. Návštěvník prochází pozdně barokní terasovou zahradou, pravidelným francouzským parterem, romantickou krajinářskou částí i anglo-čínskou zahradou. Cesty pak pokračují do přírodněji pojatých lesních partií.
Výsledkem je místo, které dobře ukazuje, jak se v 18. a na počátku 19. století měnil vztah šlechty k přírodě. Zahrada nebyla pouze reprezentativní kulisou hradu. Stala se také prostorem pro odpočinek, rozjímání, objevování a vyjádření zájmu o vzdálené kultury i nové myšlenky.
Osvícenský obraz světa v podhradí
Nejstarší okrasné úpravy jsou spojovány s baronem Františkem Stockhammerem, který pernštejnské panství získal roku 1710. Výrazná proměna přišla po roce 1797, kdy panství převzal Ignác Schröffel z Mannsberku. Starší barokní zahradu začlenil do sentimentálního krajinářského parku a doplnil ji stavbami inspirovanými anglo-čínskou zahradní módou. Za rok založení zahradního komplexu se v materiálech k obnově uvádí rok 1798.
Jednotlivé stavby měly návštěvníkovi připomínat různé civilizace a duchovní světy. Antiku zastupovaly sochy a Apollón, Orient čínský pavilon s paraplíčkem, arabský svět turecké lázně a Egypt pylon. Křesťanské motivy přinesly poustevna, zvaná také ermitáž, a kenotaf – symbolický náhrobek, pod nímž nejsou uloženy ostatky.
Kompozici doplňují obelisk, bazény s fontánami, vodní schody, haltýř neboli drobná vodní stavba, bastion, salety, niky, schodiště a vyhlídkové rondely. Vstupní portál do parku pochází z roku 1802. Obelisk připomíná Ignáce Schröffla, který zemřel v roce 1805, a kenotaf jeho předčasně zemřelého syna Františka. Oba památníky vytvořil brněnský sochař Ondřej Schweigl.
Okrasná zahrada, sad i skleníky
Areál měl vedle estetické funkce také praktické využití. Jeho součástí byla štěpnice, tedy ovocný sad, skleníky a fíkovna. Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů a široký sortiment exotických rostlin pěstovaných pod sklem. Staré jabloně se dochovaly také v orientální části zahrady.
Historie areálu však nebyla nepřetržitým příběhem rozkvětu. Po pozemkové reformě ve 20. letech 20. století byla velká část zahrad pronajata a proměnila se v zahradnictví. Po roce 1945 přešel hrad se zahradami do vlastnictví státu, některé hospodářské budovy a části zahradnictví ale získali jiní majitelé. Zahrada nebyla běžně přístupná a postupně zarůstala náletovou zelení.
Návrat z džungle díky vědecké obnově
Před obnovou byl stav areálu velmi špatný. Dendrologický průzkum označil za nevyhovující téměř 90 procent porostu a vzrostlé stromy navíc ohrožovaly drobnou architekturu ve svažitém terénu. Komplexní projekt probíhal v letech 2015 až 2020 a jeho celkové náklady dosáhly podle údajů památkové péče 125 milionů korun. Z 85 procent jej financovala Evropská unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu.
Obnova se neopírala jen o odhad historické podoby. Pracovalo se s archivními dokumenty, archeologickými nálezy, geofyzikálním měřením i dendrologickými průzkumy. Georadar pomohl odhalit zasypané těleso potoka a archeologický výzkum doložil původní síť kanálků, cest a mostků. Opraveny byly terasy, schodiště, cesty, oplocení, brány, vodní systém i drobná architektura. Do zahrady se vrátily také domácí dřeviny, například buky, lípy, javory a tisy, zatímco východní část zůstala přírodnější se skalními výchozy a suťovými stanovišti.
Samostatný okruh pod Pernštejnem
Obnovená zahrada se veřejnosti otevřela 28. května 2021. Dnes tvoří samostatný venkovní prohlídkový okruh bez průvodce. Vstupuje se z třetího nádvoří hradu po zakoupení vstupenky, vyjít lze také ve spodní části poblíž parkoviště. Projít celý areál zabere přibližně hodinu.
Trasa je členitá, vede po svahu a zahrnuje schody i nerovnosti. Návštěva proto vyžaduje pevnou obuv a není vhodná pro kočárky; více než polovina trasy je obtížně schůdná také pro paraplegiky. Aktuální otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit na oficiálním webu hradu, protože se během sezony mění.
Součástí projektu se stala rovněž expozice o moravských aristokratických zahradách v době osvícenství, haptická mapa či model a virtuální prohlídka. Pernštejnská zahrada tak není jen doplňkem prohlídky hradu. Je samostatným dokladem doby, kdy se v šlechtických sídlech skládal obraz světa z antických vzorů, exotických představ, křesťanské symboliky a obdivu k volné přírodě. V roce 2022 se obnova dostala mezi finalisty Grand Prix Architektů a získala čestné uznání.