Na Ploštině se během několika minut změnil život celé pasekářské osady v tragédii, na kterou se nemělo zapomenout. Dne 19. dubna 1945 sem dorazily nacistické ozbrojené složky v rámci trestné protipartyzánské akce. Partyzáni, kteří v okolních Vizovických vrších využívali podporu místních, díky varování uprchli. Obyvatelé však zůstali doma.
Nacisté usedlosti prohledávali, rabovali a vyslýchali. Poté některé domy zapálili a jejich obyvatele vháněli do plamenů nebo stříleli. Přímo na Ploštině zahynulo 24 lidí. Mezi oběťmi byla také jedna žena a lidé z několika okolních obcí. V širších souvislostech zásahu na Ploštině a nedaleké Rysilce se uvádí 27 mrtvých.
Osada na samotě, která pomáhala odboji
Ploština leží přibližně tři kilometry severně od Drnovic, mezi Drnovicemi a Vysokým Polem. Před válkou zde žily několik desítek obyvatel v usedlostech rozptýlených v krajině. Život pasekářů byl spojený s hospodařením, lesem a značnou odlehlostí. Právě tato poloha z osady udělala vhodné zázemí pro partyzánský oddíl brigády Jana Žižky.
Tragédii předcházelo proniknutí konfidentů gestapa Oldřicha Bati a Františka Machů do partyzánského prostředí. Jejich informace pomohly nacistům určit místo i lidi, kteří odboji poskytovali podporu. Příběh přitom není jen součástí vojenských dějin. Ukazuje také, jak vysokou cenu mohli za pomoc odboji zaplatit obyčejní obyvatelé, kteří sami nebyli ozbrojenými bojovníky.
Jedním z těch, kteří přežili, byl Jan Machů. Podle dochovaného svědectví uprchl z hořícího domu a dostal se do lesa. Podobná osobní svědectví dávají události konkrétní lidský rozměr, který samotná čísla obětí nedokážou zachytit.
Monument, kaple a poválečné domy
Po válce se Ploština začala obnovovat. V letech 1946 a 1947 zde vznikly nové domy pro pozůstalé a další přeživší. V roce 1947 byla vysvěcena kaple Panny Marie Bolestné. Její pamětní desky připomínají jména zavražděných; kaple však není běžně přístupná veřejnosti.
Dominantou návrší je památník protifašistického odboje z roku 1975. Tvoří jej nízká plošina a pět betonových pylonů ve dvou úrovních. Součástí areálu je také reliéfní deska a socha partyzána, jejíž kopie byla odhalena v roce 1985. Monument vznikal v době, kdy byla připomínka Ploštiny výrazně zasazena do komunistického výkladu protifašistického odboje. Dnes je areál národní kulturní památkou a snaží se minulost představovat širším a méně zjednodušeným způsobem.
Moderní muzeum v krajině
Výraznou proměnou prošel areál v letech 2020 až 2023. Na místě někdejšího amfiteátru vzniklo návštěvnické centrum zapuštěné do svahu. Oválná stavba s vegetační střechou nenarušuje okolní krajinu a nabízí bezbariérově řešený interiér.
Hlavní expozice Tragédie na Ploštině nezačíná samotným masakrem. Nejprve představuje život valašských pasekářů, místní přírodu a archeologické souvislosti. Teprve potom návštěvníka přivádí k událostem z dubna 1945. Audiovizuální a interaktivní prvky zde neslouží jen k efektnímu zážitku, ale pomáhají skládat příběh z více úhlů. Vedle obyvatel a partyzánů se výklad věnuje také konfidentům a pachatelům.
V jednom z poválečných stavení se nachází expozice Nová Ploština. Ta sleduje vývoj místa od obnovy po současnost a ukazuje také, jak byla tragédie v minulosti využívána pro potřeby komunistické propagandy. Čtyři rekonstruovaná venkovská stavení, kaple, venkovní panely a monument tak vytvářejí celek, který spojuje muzeum s autentickým místem.
Tip na pietní výlet na Valašsku
Návštěvu je vhodné začít v centru, pokračovat do poválečného stavení a nakonec dojít k monumentu. Od návštěvnického centra vede k památníku zhruba 300 metrů dlouhá zpevněná cesta. Autem se k samotnému monumentu nedojíždí; parkoviště jsou u muzea a nedalekého stavení.
Příjezd je doporučen přes Drnovice. Trasa z Vysokého Pole přes Ryliska a Klementinu může být úzká a neupravená. Aktuální otevírací dobu, vstupné a program je dobré před cestou ověřit, protože se mění podle sezony. V roce 2026 mají areál doplnit například výstavy věnované rumunské armádě při osvobozování Československa a svědectvím romských přeživších z Let u Písku.
Revitalizace areálu a nové expozice získaly cenu Gloria Musaealis za nejlepší muzejní počin roku 2023. Ploština tak dnes není jen pietním místem, ale také promyšleným muzeem paměti. Připomíná konkrétní válečný zločin a současně ukazuje každodennost lidí, kteří na valašských pasekách žili, pomáhali odboji a v posledních týdnech války přišli o život.