Jen málokterý výlet na severním Plzeňsku propojí historii, krajinu, architekturu i duchovní tradici tak přirozeně jako cesta z Plas do Mariánské Týnice. Stará plaská cesta bývala součástí barokně komponované krajiny plaského cisterciáckého panství. V sobotu 5. září 2026 se po jejích dochovaných a obnovených úsecích vydá Mariánská pěší pouť.
Cesta mezi klášterem a poutním místem
Historická komunikace spojovala klášterní komplex v Plasích s proboštstvím a poutním kostelem v Mariánské Týnici. V širším pojetí pokračovala přes Sokolku a dvůr Sechutice dále k hospodářskému dvoru Hubenov. Nebyla pouze praktickou spojnicí. Měla podobu široké a přímé cesty lemované alejemi, ovocnými stromy, sochami a drobnými sakrálními památkami.
Putování tak dnes nabízí jiný pohled na zdejší krajinu. Jednotlivé objekty nejsou izolovanými památkami, ale částmi někdejšího promyšleného celku. Po cestě se připomínají například sochy svatého Bernarda, Judy Tadeáše a Jana Nepomuckého. Socha svatého Bernarda byla později přenesena do Plas.
Historická trasa, která znovu ožívá
Stará plaská cesta se nedochovala v celé délce. Úsek u dvora Sechutice byl na začátku 70. let 20. století rozorán při rozšiřování zemědělských ploch a jiné části zanikly nebo je překryly novější komunikace. Po vybudování císařské silnice v 19. století se proměnilo také vedení některých cest.
Obnova začala podle regionálních materiálů v roce 2003. Podílely se na ní muzeum v Mariánské Týnici, města a obce, spolek Stará cesta i další partneři. V roce 2015 přibylo lipové stromořadí mezi dvorem Sechutice a Zeleným křížem, o pět let později pak nové stromořadí od bývalého proboštství směrem k železniční trati Kralovice–Mladotice. Pouť proto není jen připomínkou minulosti, ale také ukázkou postupné obnovy kulturní krajiny.
Plasy, Santini a večerní putování
Začátek pouti je naplánován na 16:30 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Samotné putování má podle zveřejněného programu probíhat přibližně od 16:45 do 20:30 a zakončení v Mariánské Týnici je plánováno na 21:00. Během cesty zazní duchovní barokní písně a zpěvy v podání komorního souboru RITORNELLO pod vedením Michaela Pospíšila. Součástí programu má být také duchovní promluva a zamyšlení P. Günthera Ecklbauera, OMI.
Plasy stojí za návštěvu ještě před odchodem. Zdejší cisterciácký klášter získal v 18. století výraznou barokní podobu podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Barokní konvent z let 1711 až 1738 spočívá na přibližně 5100 dubových pilotech, které jsou konzervovány vodou. Po revitalizaci se v létě 2026 veřejnosti poprvé otevřela také obnovená sýpka s hodinovou věží a barokní altán s ambitovou chodbou.
Mariánská Týnice jako cíl cesty
Mariánská Týnice byla plaskému klášteru darována už roku 1230. Cisterciáci zde postupně vybudovali poutní místo a v roce 1699 bylo povýšeno na proboštství. Současný areál vznikal v 18. století podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Základní kámen nové stavby byl položen roku 1711 a kostel Zvěstování Panně Marii byl vysvěcen v roce 1762. Zamýšlený projekt však nebyl dokončen v úplnosti.
Po zrušení plaského kláštera v roce 1785 začal areál chátrat. K jeho záchraně ve 20. století významně přispěl architekt Hanuš Zápal a obnova pokračovala zejména po roce 1990. Kopule kostela byla znovu osazena v roce 2000. Dnes zde sídlí Muzeum a galerie severního Plzeňska. Návštěvníci si mohou prohlédnout kostel, ambity, muzejní expozice i bývalý refektář s barokními freskami a portréty opatů.
Prakticky před cestou
Pouť měří přibližně deset kilometrů a vede jedním směrem z Plas do Mariánské Týnice. Nejde o souvisle zachovanou historickou stezku; některé úseky se obcházejí po náhradních cestách. Podle turistických podkladů může část mezi Sokolkou a lokalitou U Jána vést podél frekventované silnice I/27, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální trasu a stav značení. Jako bezpečnější varianta se uvádí vedení lesem.
Organizátoři avizují možnost zaparkovat v Mariánské Týnici a využít autobusový odvoz do Plas. Podrobný program i logistické informace se však ještě mohou upřesnit, a před návštěvou je proto dobré ověřit je u pořadatele. Akci pořádá Muzeum a galerie severního Plzeňska v rámci Letního barokního festivalu Plzeňského kraje.