Jen málokterá česká zřícenina má tak starobylý původ jako Přimda. Hrad na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městem je považován za nejstarší dochovaný kamenný hrad v Čechách. Jeho románský donjon, tedy obytná věž, se dochoval v působivé podobě a připomíná dobu, kdy pohraničí nebylo romantickým koutem krajiny, ale strategicky důležitým místem.
Rok 1121, nebo až 1126?
Se vznikem Přimdy se často spojuje rok 1121. Kosmas tehdy zaznamenal zprávu o hradu, který měli na české straně hraničního lesa postavit Němci. Že šlo přímo o Přimdu, však není jisté. První spolehlivá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav I. nechal Přimdu přestavět.
Také otázka stavebníka zůstává částečně otevřená. Někdy se jako zakladatel uvádí bavorský markrabě Děpolt II. z Vohburgu, pravděpodobnější ale podle současného výkladu je, že kamenný hrad vznikl z české knížecí iniciativy jako pevnost určená k ochraně hranice. Přimda tak patří k nejstarším známým hradním stavbám na území dnešní republiky.
Pevnost nad obchodní cestou i vězení pro Přemyslovce
Hrad střežil dálkovou komunikaci, po níž se putovalo z Prahy a Plzně do Horní Falce. Později byla tato trasa spojována se Zlatou cestou. V podhradí se vybíralo clo a Přimda zároveň spravovala okolní pohraniční území. Ve 14. století se stala centrem přibližně patnácti chodských vesnic. Chodové zde zajišťovali strážní službu a k hradu patřila také manství s vojenskými povinnostmi.
Přimda měla od počátku ještě jednu výraznou funkci: sloužila jako královské vězení. Ve 12. století zde byl opakovaně držen budoucí kníže Soběslav II. a roku 1249 se po neúspěšné vzpouře stal zdejším vězněm také budoucí král Přemysl Otakar II.
Strategická poloha přinášela hradu nejen význam, ale také konflikty. V roce 1336 odrazila posádka útok vojska Ludvíka IV. Bavorského. Na počátku 15. století se Přimda dostala do pověsti sídla loupeživých ozbrojenců. Královské vojsko proti nim zasáhlo v letech 1416 a 1418. Za husitských válek hrad podporoval katolickou stranu; husitské obléhání v roce 1429 sice neuspělo, městečko pod hradem však bylo vypáleno.
Donjon, krb a nejstarší prevét
Nejhodnotnější částí areálu je románská obytná věž. Mohutný donjon se dochoval přibližně do úrovně dvou podlaží, jeho zdivo tvoří velké kamenné kvádry a v hlavní obytné místnosti lze stále rozeznat krb. Nejde přitom o prázdnou skořápku věže. Přimda ukazuje, jak vypadalo rané kamenné hradní sídlo v době, kdy se podobné stavby teprve začínaly prosazovat.
U donjonu se zachoval také malý přístavek s prevétem, tedy středověkým záchodem. Archeologové jej považují za pravděpodobně nejstarší dochovaný prevét v České republice. Na nádvoří lze podle reliktů předpokládat další objekty, mimo jiné malou kapli. Z pozdějšího opevnění zůstaly části hradeb, pozůstatky okrouhlé věže a relikty další čtyřhranné věže.
Výlet do lesa, ne prohlídka v rovině
Přimda postupně ztrácela význam. Švamberkové ji drželi v zástavě v letech 1454 až 1592 a během 16. století hrad chátral. Po rozdělení panství existoval horní a dolní hrad, oddělený podélným skalním hřebenem. Roku 1609 byl označen za pustý, zbořený a opuštěný. Další škodu způsobil v roce 1711 blesk, který zasáhl obytnou věž a zapříčinil zřícení její jihozápadní části.
Opravy začaly na konci 19. století a pokračovaly po první světové válce. Pozdější zásahy z let 1968 až 1977 sice měly památku zajistit, podle památkářů však zároveň těžká technika poškodila přístupovou cestu, nádvoří i některé archeologické a stavební relikty. Přimda je od roku 1962 národní kulturní památkou a na počátku 21. století prošla dalším statickým zajištěním donjonu.
Hrad je přístupný volně a bez průvodce. Od parkoviště u Horského hotelu Kolowrat čeká návštěvníky zhruba 720 metrů dlouhý výstup s převýšením kolem 110 metrů. Z náměstí v Přimdě je cesta ještě o něco delší. Lesní a svažitý terén vyžaduje pevnou obuv a návštěva není vhodná pro vozíčkáře.
Dobrou možností, jak si výlet rozšířit, je Hradní naučná stezka Přimda. Okružní trasa měří 3,1 kilometru, má deset informačních tabulí a sedm interaktivních prvků. Věnuje se městu, geologii Českého lesa, lesnímu hospodaření i samotnému hradu a kapli Panny Marie. Přimda tak není jen krátkou zastávkou u zříceniny, ale příjemným výletem do krajiny, jejíž historii po staletí určovala blízkost hranice.