Na první pohled zaujme osmiboká věž, které se říká Psí. Z někdejší řady chrličů se totiž dochoval kamenný prvek připomínající psa. Podle farního výkladu mohl původně představovat lva, místní tradice mu však dala podobu, která je pro Uničov dodnes typická. Kostel Nanebevzetí Panny Marie tak nabízí pozoruhodný detail už při prohlídce zvenčí.
Chrám stojí na Kostelním náměstí v historickém centru města a patří k jeho nejstarším stavbám. Je přibližně 50 metrů dlouhý a 20 metrů široký. Ačkoli dnešní vzhled vznikal po staletí, základní podoba trojlodního kostela se zformovala v gotickém období.
Gotické kořeny a stopy dávných přestaveb
O kostele se písemné prameny zmiňují nejpozději ve 14. století. Roku 1330 měl král Jan Lucemburský darovat patronát nad uničovským kostelem nově založenému klášteru na Starém Brně. Další důležitý doklad představuje nadační listina z roku 1381. Bezpečné je proto mluvit o gotickém chrámu, který byl ve 14. století postupně budován a dotvářen.
Původní stavba měla dvě čtyřhranné věže, křížovou klenbu, hrotitá okna s kružbami a mohutné opěráky zakončené fiálami. Z gotické minulosti se dochoval také portál a další kamenické prvky. Ve výklenku točitého schodiště lze spatřit kamennou figuru biskupa nebo opata, pravděpodobně svatého Prokopa.
Ve druhé polovině 15. století ke kostelu přibyla takzvaná Česká kaple. Sloužila k českému kázání a bohoslužbám pod obojí; později její prostor souvisel se sakristií. Z někdejší kaple byl do kaple svatého Josefa přenesen také kamenný basreliéf Ukřižování Páně s Pannou Marií a svatým Janem.
Kronika požárů ukrytá ve zdech
Historii chrámu opakovaně určovaly požáry. Výrazně jej poškodily katastrofy v letech 1531, 1643 a 1779. Plameny si vyžádaly části věží, klenbu i vnitřní pilíře. Po posledním z uvedených požárů následovala obnova, při níž pomohla také Marie Terezie.
Po opravách získal kostel stlačenou klenbu bez žeber a střídměji pojaté pilíře. Jedna věž byla dostavěna do osmihranu a stala se dnešní Psí věží, zatímco druhá zůstala čtyřboká až pod střechu. Rozdílnost obou věží není náhodná, ale připomíná složitý stavební vývoj chrámu.
Proměnilo se také okolí. Prostor kolem kostela býval hřbitovem a nacházela se zde i kostnice. Na počátku 19. století byly v souvislosti s josefínskými reformami zrušeny. Při pozdějších stavebních pracích se našly náhrobní kameny z let 1685 a 1731, které jsou dnes vystaveny v lapidáriu Muzea baroka.
Barokní výzdoba plná symbolů
Interiér připomíná, že kostel nebyl pouze opravován, ale také výtvarně proměňován. V 18. století se na jeho výzdobě podíleli kazatel G. A. Heinz, sochař Ondřej Schweigel a uničovský malíř I. Oderlický. Oderlický vytvořil fresky v sakristii a hlavní obraz Ukřižování Krista.
Hlavní oltář je sice pseudogotický, jeho dřevěná konstrukce však působí velmi výrazně. Měří 13 metrů a ve výklencích ukrývá sochy svatého Františka Serafinského, svaté Terezie Velké, svatého Cyrila a svatého Metoděje. Ve středu stojí v životní velikosti Nanebevzatá Panna Maria.
K nejpozoruhodnějším barokním prvkům patří oltář spojující motiv Ukřižování, Nejsvětější Trojice a eucharistie. Krev Krista a symbolické mléko Panny Marie zde směřují k monstranci. Nejde o realistické zachycení, ale o barokní teologickou symboliku, která měla propojit Kristovu oběť, mateřství Panny Marie a tajemství eucharistie.
Za pozornost stojí také oltář Panny Marie Růžencové s obrazem Madony obklopené růžencem a patnácti medailony růžencových tajemství. Další oltáře jsou zasvěceny Panně Marii Sedmibolestné a Panně Marii.
Připomínky svatého Jana Sarkandera
Uničovský kostel je spojen i s krátkou epizodou v životě svatého Jana Sarkandera. Jako farář nastoupil 10. října 1609 a v městě působil přibližně 78 až 84 dní. Jeho působení dnes připomíná obraz v kostele, mariánský sloup i další výtvarné památky.
Na jižní straně chrámu stojí novodobá socha světce, jejímž autorem je podle turistického zdroje akademický sochař Miroslav Kovařík. Na severní straně se nachází socha kojící Madony; její autorství a přesné datování nejsou spolehlivě doloženy. U presbytáře je také barokní kříž.
Nad vstupem bylo při regotizaci obnoveno gotické okno. Dnešní vitráž vznikla jako Miléniové okno podle koncepce P. Maxmiliana Jarosche; jejím autorem je Zdeněk Kudláček z firmy ZAJAC ve Cvikově. Zobrazuje Krista, Pannu Marii a patrony Evropy včetně Cyrila, Metoděje, svatého Benedikta, svaté Brigity, svaté Kateřiny Sienské, Edity Steinové a Jana Sarkandera.
Prakticky pro návštěvu
Kostel najdete na Kostelním náměstí nedaleko Masarykova náměstí. Není běžně otevřen jako volně přístupná turistická památka; návštěva je možná především v době bohoslužeb, celodenní adorace, při Dnech evropského dědictví nebo po předchozí domluvě skupinové prohlídky prostřednictvím městského informačního centra. Aktuální možnosti je vhodné ověřit u farnosti.
Prohlídku chrámu má smysl spojit s návštěvou Muzea baroka a procházkou historickým centrem Uničova. Právě v souvislosti s okolními domy, náměstím a lapidáriem nejlépe vynikne, že kostel není izolovanou památkou, ale živou kronikou města – od gotických kamenů přes požáry až po dnešní výtvarné připomínky.