Nejzajímavější pohled na rožďalovický zámek se nabízí možná ještě před vstupem do areálu. Naproti budově, za silnicí, stojí dvojice barokních soch svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Podle dostupných turistických podkladů pocházejí z roku 1717, přesné určení jejich památkového označení i další podrobnosti však vyžadují opatrnost. Jisté je, že v Rožďalovicích doplňují historické prostředí města o výraznou drobnou sakrální památku.
Zámek s několika stavebními vrstvami
Rožďalovice jsou samostatným městem ve Středočeském kraji a jejich historie sahá hluboko do středověku. Ves se podle podkladů připomíná už ve 12. století a roku 1340 byla povýšena na město. Zámek, který dnes tvoří jednu z dominant obce, pak představuje pozdější vrstvu místních dějin.
Podle dochovaných turistických údajů vznikl v roce 1622 v renesančním slohu. V 18. století následovala barokní přestavba, uváděná k roku 1760. Právě tehdy měla být doplněna také hodinová věžička, která dodává stavbě charakteristický detail. Dnešní vzhled však není pouze barokní. V letech 1935 až 1938 byl objekt upraven na trojkřídlou dvoupatrovou budovu a fasády získaly novodobou podobu.
Areál, kaple a park
Zámek nestojí jako osamělá budova. Památkový areál leží na severovýchodním okraji města, v jihozápadním rohu anglického parku, a zahrnuje také hospodářské objekty, nádvoří, zahrady a další části někdejšího zámeckého zázemí. Při pohledu z veřejných komunikací tak lze vnímat nejen samotnou hlavní budovu, ale i širší uspořádání bývalého šlechtického sídla.
V severním křídle se podle turistického zdroje dochovala původní kaple s dobovým interiérem. Protože podrobnější popis jejího vybavení není v dostupných oficiálních materiálech uveden, je lepší brát tento údaj jako zajímavost k dalšímu ověření, nikoli jako příslib běžné prohlídky. Zámek totiž dnes neslouží jako klasická návštěvnická památka.
Barokní sochy ve veřejném prostoru
Dvojice světců před zámkem připomíná, že barokní umění nebylo vyhrazeno jen interiérům kostelů a šlechtických sídel. Sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého měly své místo ve veřejném prostoru, kde mohly působit na obyvatele i pocestné. Oba světci patří k nejčastějším motivům české barokní plastiky: Václav jako patron země a Jan Nepomucký jako světec spojený mimo jiné s mosty, vodou a zpovědním tajemstvím.
U sochařské výzdoby hlavního portálu zámku se někdy uvádí spojitost s významnými barokními sochaři, například s Matějem Bernardem Braunem nebo okruhem Michaela Jana Brokofa. Toto autorství ale není v dostupných podkladech jednoznačně potvrzeno, a proto je vhodné hovořit pouze o nejistém připisování. Právě podobné detaily ukazují, proč je při poznávání historických míst důležité rozlišovat mezi doloženým faktem a tradovaným výkladem.
Zámek, který dnes slouží lidem
Historie rožďalovického zámku pokračuje i v současnosti, jen jiným způsobem, než by návštěvník čekal. Objekt je jednou z budov Domova Rožďalovice, který poskytuje pobytové sociální služby. Zařízení funguje v objektech označovaných jako Zámek a Klášter a jeho zřizovatelem je Středočeský kraj.
To znamená, že zámek není běžně přístupný s pravidelnými prohlídkami. Zvenčí si lze prohlédnout jeho architekturu, okolní prostor i sochy, při návštěvě je však nutné respektovat soukromí klientů a provoz domova. Do areálu ani interiérů není vhodné vstupovat bez předchozí domluvy; případný dotaz na přístup lze ověřit u Domova Rožďalovice.
Rožďalovický zámek je tak zajímavým cílem především pro ty, kdo rádi sledují proměny historických staveb. Na jednom místě se tu potkává renesanční základ, barokní výzdoba, novodobá přestavba, park i drobné sochařské památky. Procházka kolem zámku se dá spojit s poznáváním dalších rožďalovických pamětihodností, například kostela svatého Havla a sochy svatého Jana Nepomuckého v lokalitě Zámostí u mostu.