V Kopřivnici stojí jeden z nejpozoruhodnějších železničních exponátů v Česku. Slovenská strela M 290.002 je jediným dochovaným motorovým vozem své řady a zároveň národní kulturní památkou. Elegantní červený vůz nevyniká jen vzhledem. Jeho konstrukce a pohon patřily ve 30. letech k nejpokrokovějším řešením na evropských železnicích.
Vyrobila jej v roce 1936 kopřivnická Tatra pro Československé státní dráhy. Do pravidelného provozu vyrazil 13. července téhož roku na trase Praha–Brno–Bratislava. Právě podle tohoto expresního spoje získal jméno Slovenská strela. Vyrobeny byly pouze dva vozy, M 290.001 a M 290.002. První z nich se nedochoval, druhý dnes mohou návštěvníci obdivovat v jeho rodném městě.
Rychlost a komfort meziválečné železnice
Slovenská strela byla navržena jako rychlé dálkové spojení, nikoli jako běžný motorový vůz pro zastavování v každé stanici. Při slavnostním uvedení do provozu zvládla trasu s jedinou zastávkou v Brně za 4 hodiny a 51 minut. Podle materiálů Tatry se jí jízdní doba v roce 1938 zkrátila na 4 hodiny a 18 minut, Národní památkový ústav uvádí 4 hodiny a 20 minut.
Na svou dobu nabízela cestujícím nadstandardní pohodlí. Samonosná skříň spočívala na dvou podvozcích a uvnitř byly dva oddíly. Konstrukce se soustředila na co nejnižší hmotnost: využívaly se tenkostěnné železné i dřevěné profily a dokonce i lehký xylolit místo keramických obkladů v sociálním zařízení. Aerodynamický tvar navržený pod vedením Hanse Ledwinky doplňovalo výtvarné řešení Vladimíra Grégra. Na čelech vozu se dochovaly státní znaky z elektronu, slitiny hořčíku a hliníku, jejichž autorem byl sochař Jan Nušl.
Pohon, který využíval výhody elektřiny i mechaniky
Největší technickou zajímavostí se ukrývá pod karoserií. Slovenská strela používala elektromechanický přenos výkonu podle patentu konstruktéra Josefa Sousedíka. V každém ze dvou podvozků byl spalovací motor, generátor a elektromotor.
Při rozjezdu pracoval elektrický přenos. Elektromotor dokázal nabídnout vysoký točivý moment, takže vůz mohl plynule a svižně akcelerovat. Přibližně po dosažení rychlosti 85 kilometrů v hodině se pohon přepnul na mechanický přenos, vhodnější pro rychlou jízdu. Vůz dokázal zrychlit na 100 kilometrů v hodině během dvou minut. Jeho provozní rychlost činila 130 kilometrů v hodině, při zkouškách dosáhl až 148 kilometrů v hodině. Nešlo tedy o rychlost, kterou by běžně udržoval na pravidelné trase.
Od odstavení k národní kulturní památce
Za druhé světové války byl vůz odstaven kvůli nedostatku paliva. Po válce sloužil mimo jiné k vládním a ministerským jízdám, než byl v roce 1960 vyřazen a předán do kopřivnického muzea. Od roku 1997 stál pod přístřeškem před tehdejším Technickým muzeem Tatra. Desítky let ve venkovním prostoru se na jeho stavu výrazně podepsaly.
Slovenská strela získala statut národní kulturní památky v roce 2010. Nejde přitom jen o vzácný dopravní prostředek. Vůz dokládá technickou úroveň československého průmyslu a železnice v období mezi světovými válkami, kdy se konstruktéři snažili spojit rychlost, nízkou hmotnost a cestovní komfort.
Renovace, která musela splnit i železniční předpisy
Restaurátorský záměr vznikl v roce 2016. V srpnu 2018 byl vůz speciální technikou převezen z Kopřivnice do Přerova, kde jej odborníci kompletně rozebrali. Skříň postavili na pomocné podvozky, zkorodovaná místa vyvařili a postupně obnovili také podlahy, obklady, dveře, okna, sedačky, elektroinstalaci i ovládací prvky.
Úkolem nebylo vytvořit pouhou nehybnou kopii. Restaurátoři museli zachovat historickou podobu, ale současně vůz připravit na skutečný provoz na železnici. Řešilo se zabezpečení jízdy a komunikace s návěstidly, protipožární ochrana, nehořlavé materiály i nová elektroinstalace. Karoserie nakonec dostala višňově červený lak a zlatou střechu podle původního vzhledu.
Technicko-bezpečnostní zkouška 6. května 2021 potvrdila, že vůz splňuje požadavky pro plnohodnotný provoz na českých tratích. O týden později se po téměř třech letech vrátil do Kopřivnice. Obnova památky a výstavba nového depozitáře vyšly podle údajů Tatry na 118 milionů korun. Projekt získal také evropskou podporu a v roce 2021 depozitář obdržel titul Stavba roku.
Co uvidíte při návštěvě
Prosklený depozitář se nachází naproti vstupu do Muzea nákladních automobilů Tatra v ulici Husova. Slovenskou strelu lze navštívit v rámci otevřeného depozitáře s platnou vstupenkou do muzea. Aktuální otevírací dobu a termíny komentovaných prohlídek je vhodné před cestou ověřit, protože se mohou měnit.
Komentované prohlídky mají omezenou kapacitu a při některých z nich je možné nahlédnout také do interiéru vozu. Přístup dovnitř není bezbariérový a děti do 15 let mohou vstoupit jen v doprovodu dospělého. V roce 2026 depozitář doplňuje výstava Slovenská strela očima dětí s pracemi žáků kopřivnické ZUŠ Zdeňka Buriana.
Návštěvu lze snadno spojit s prohlídkou Muzea nákladních automobilů Tatra. Kopřivnice tak nabízí výjimečný výlet za dvěma podobami zdejšího technického dědictví: za rychlým železničním expresem i za automobily, které proslavily Tatru po celém světě.